Vāraṇāvata-prasaṃsā and the Pāṇḍavas’ Departure (वरणावत-प्रशंसा तथा पाण्डव-प्रयाणम्)
विशुद्धमिच्छन् गाड़ेय धर्मोपेतं प्रतिग्रहम् अन्तादन्तं परिक्रम्य नाध्यगच्छ॑ पयस्विनीम्,मैंने मन-ही-मन सोचा, यदि मैं किसी कम गायवाले ब्राह्मणसे गाय माँगता हूँ तो कहीं ऐसा न हो कि वह अपने अग्निहोत्र आदि कर्मोंमें लगा हुआ स्नातक गोदुग्धके बिना कष्टमें पड़ जाय; अतः जिसके पास बहुत-सी गौएँ हों, उसीसे धर्मानुकूल विशुद्ध दान लेनेकी इच्छा रखकर मैंने उस देशमें कई बार भ्रमण किया। गंगानन्दन! एक देशसे दूसरे देशमें घूमनेपर भी मुझे दूध देनेवाली कोई गाय न मिल सकी
viśuddham icchan gāḍeya dharmopetaṃ pratigraham | antād antaṃ parikramya nādhyagacchaṃ payasvinīm ||
ဝိုင်ရှမ္ပာယနက ပြောသည်— ဂါဍေယာ၊ ဓမ္မနှင့် ကိုက်ညီသော သန့်ရှင်းသည့် လက်ခံမှုကို လိုလား၍ ငါသည် နယ်မြေတစ်လျှောက် အဆုံးမှ အဆုံးထိ လှည့်ပတ်ခဲ့သော်လည်း နို့ပေးနိုင်သော နွားတစ်ကောင်ကိုမျှ မတွေ့ခဲ့။ အကြောင်းမှာ စိတ်တွင်—နွားနည်းသော ဗြာဟ္မဏထံမှ နွားတောင်းလျှင်၊ အဂ္နိဟိုတရနှင့် အခြားကర్మများကို စနာတကအဖြစ် ဆောင်ရွက်နေသူသည် နို့မရှိ၍ ဒုက္ခရောက်နိုင်သည်—ဟု တွေးမိသောကြောင့် ဖြစ်သည်။ ထို့ကြောင့် နွားများစွာ ပိုင်ဆိုင်သူထံမှသာ အညစ်အကြေးကင်း၍ ဓမ္မနှင့် ကိုက်ညီသော ဒါနကို လက်ခံလိုကာ ထိုပြည်နယ်ကို အကြိမ်ကြိမ် လှည့်လည်ခဲ့သော်လည်း၊ ဒေသတစ်ခုမှ ဒေသတစ်ခုသို့ သွားလာသော်လည်း နို့ပေးနိုင်သော နွားကို မရခဲ့။
वैशम्पायन उवाच
The verse emphasizes ethical restraint in seeking charity: one should accept gifts only in a way that does not harm the donor’s livelihood or religious duties, and should seek a ‘pure’ (viśuddha) gift consistent with dharma.
The speaker explains that he traveled widely looking for a milk-giving cow to receive as a lawful gift, but avoided asking poor Brahmins with few cows so they would not suffer in their agnihotra and daily rites; despite repeated wandering, he could not find such a cow.