Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

Jaḍa Bharata’s Birth, Feigned Madness, and Protection by Goddess Kālī

तस्य ह दैवमुक्तस्य पशो: पदवीं तदनुचरा: परिधावन्तो निशि निशीथसमये तमसाऽऽवृतायामनधिगतपशव आकस्मिकेन विधिना केदारान् वीरासनेन मृगवराहादिभ्य: संरक्षमाणमङ्गिर:प्रवरसुतमपश्यन् ॥ १३ ॥

tasya ha daiva-muktasya paśoḥ padavīṁ tad-anucarāḥ paridhāvanto niśi niśītha-samaye tamasāvṛtāyām anadhigata-paśava ākasmikena vidhinā kedārān vīrāsanena mṛga-varāhādibhyaḥ saṁrakṣamāṇam aṅgiraḥ-pravara-sutam apaśyan.

Orang yang ditangkap untuk korban itu terlepas kerana ketentuan takdir. Para pengikut berlari ke segala arah pada tengah malam yang gelap pekat, namun tidak menemuinya. Dalam keadaan yang tidak disangka, mereka sampai ke sawah padi dan melihat Jaḍa Bharata, putera mulia keturunan Āṅgirā, duduk di tempat tinggi dalam vīrāsana, menjaga sawah daripada rusa dan babi hutan.

तस्यof him/that
तस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग; षष्ठी (6th case), एकवचन; सर्वनाम
indeed
:
सम्बन्ध/प्रकरणसूचक (Particle)
TypeIndeclinable
Rootह (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphatic particle)
दैवमुक्तस्यreleased by fate/divine arrangement
दैवमुक्तस्य:
सम्बन्ध (Qualifier in genitive)
TypeAdjective
Rootदैवमुक्त (प्रातिपदिक; √मुच्-क्त)
Formपुंलिङ्ग; षष्ठी, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुषार्थे—दैवेन मुक्तः (instrumental sense in compound); क्त-प्रत्ययान्त विशेषणम्
पशोःof the animal/victim
पशोः:
सम्बन्ध (Genitive)
TypeNoun
Rootपशु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; षष्ठी, एकवचन
पदवीम्track, path
पदवीम्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootपदवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; द्वितीया, एकवचन
तत्his/that
तत्:
सम्बन्ध (Relational)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; षष्ठी-समासपूर्वपदत्वे (in compound); here as first member in compound
अनुचराःfollowers, attendants
अनुचराः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअनुचर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, बहुवचन
परिधावन्तःrunning around, searching
परिधावन्तः:
कर्ता-विशेषण (Subject participle)
TypeVerb
Rootपरि√धाव् (धातु)
Formवर्तमानकाले शतृ-प्रत्यय (present active participle); पुंलिङ्ग; प्रथमा, बहुवचन; कर्तरि
निशिat night
निशि:
अधिकरण (Adhikaraṇa/Location-time)
TypeNoun
Rootनिशा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; सप्तमी (7th case), एकवचन; अधिकरण (locative)
निशीथसमयेat midnight time
निशीथसमये:
कालाधिकरण (Time-locative)
TypeNoun
Rootनिशीथ + समय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (निशीथस्य समयः)
तमसाby darkness
तमसा:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootतमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया (3rd case), एकवचन; करण (instrumental)
आवृतायाम्when (it was) covered
आवृतायाम्:
अधिकरण (Locative absolute condition)
TypeVerb
Rootआ√वृ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle) स्त्रीलिङ्ग; सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे (locative absolute with निशि/समये)
अनधिगतपशवःwhose victim was not found
अनधिगतपशवः:
कर्ता-विशेषण (Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootअनधिगत + पशु (प्रातिपदिक; √गम्-क्त)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा, बहुवचन; बहुव्रीहि (येषां पशवोऽनधिगताः ते) विशेषणम् (अनुचराः)
आकस्मिकेनby sudden
आकस्मिकेन:
करण (Instrumental qualifier)
TypeAdjective
Rootआकस्मिक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग; तृतीया, एकवचन; विशेषणम् (विधिना)
विधिनाby a circumstance/arrangement
विधिना:
करण (Karaṇa/Means)
TypeNoun
Rootविधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया, एकवचन; करण
केदारान्fields
केदारान्:
कर्म (Karma/Object)
TypeNoun
Rootकेदार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया, बहुवचन
वीरासनेनwith the heroic posture (vīrāsana)
वीरासनेन:
करण (Instrument/means)
TypeNoun
Rootवीरासन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया, एकवचन; करण (means/pose)
मृगवराहादिभ्यःfrom deer, boars, etc.
मृगवराहादिभ्यः:
अपादान (Apādāna/Source—'from')
TypeNoun
Rootमृग + वराह + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; पञ्चमी (5th case), बहुवचन; द्वन्द्व (मृगाश्च वराहाश्च) + आदि; अपादान (ablative)
संरक्षमाणम्protecting
संरक्षमाणम्:
कर्म-विशेषण (Object participle)
TypeVerb
Rootसम्√रक्ष् (धातु)
Formवर्तमानकाले शानच्-प्रत्यय (present middle participle); पुंलिङ्ग; द्वितीया, एकवचन; कर्मणि/कर्तरि—‘protecting’ (qualifies sutam)
अङ्गिरःप्रवरसुतम्the son of the best of the Aṅgirasas (i.e., Jaḍabharata)
अङ्गिरःप्रवरसुतम्:
कर्म (Karma/Object of apaśyan)
TypeNoun
Rootअङ्गिरस् + प्रवर + सुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (अङ्गिरसः प्रवरस्य सुतः)
अपश्यन्they saw
अपश्यन्:
क्रिया (Action)
TypeVerb
Root√पश् (धातु)
Formलङ्-लकार; परस्मैपद; प्रथमपुरुष, बहुवचन
B
Bharata Mahārāja
T
the attendants/search party (hunters/men)
D
deer
B
boar

FAQs

This verse shows the animal was “released by destiny,” and by a sudden divine arrangement the searchers encountered Bharata—illustrating how providence can swiftly redirect events and reveal hidden situations.

While searching for the lost animal’s tracks in deep darkness and failing, providence led them to Bharata, who was seated vigilantly and protecting the fields from wild animals.

Even in difficult, confusing circumstances (like “midnight darkness”), steady duty and vigilance can expose the real issue—reminding seekers to stay alert and disciplined rather than be driven by panic or distraction.