Previous Verse
Next Verse

Shloka 6

Dhruva-loka as the Cosmic Pivot and the Śiśumāra-cakra

Viṣṇu’s Astral Form

पुनर्वसुपुष्यौ दक्षिणवामयो: श्रोण्योरार्द्राश्लेषे च दक्षिणवामयो: पश्चिमयो: पादयोरभिजिदुत्तराषाढे दक्षिणवामयोर्नासिकयोर्यथासङ्ख्यं श्रवणपूर्वाषाढे दक्षिणवामयोर्लोचनयोर्धनिष्ठा मूलं च दक्षिणवामयो: कर्णयोर्मघादीन्यष्ट नक्षत्राणि दक्षिणायनानि वामपार्श्ववङ्‌क्रिषु युञ्जीत तथैव मृगशीर्षादीन्युदगयनानि दक्षिणपार्श्ववङ्‌क्रिषु प्रातिलोम्येन प्रयुञ्जीत शतभिषाज्येष्ठे स्कन्धयोर्दक्षिणवामयोर्न्यसेत् ॥ ६ ॥

punarvasu-puṣyau dakṣiṇa-vāmayoḥ śroṇyor ārdrāśleṣe ca dakṣiṇa-vāmayoḥ paścimayoḥ pādayor abhijid-uttarāṣāḍhe dakṣiṇa-vāmayor nāsikayor yathā-saṅkhyaṁ śravaṇa-pūrvāṣāḍhe dakṣiṇa-vāmayor locanayor dhaniṣṭhā mūlaṁ ca dakṣiṇa-vāmayoḥ karṇayor maghādīny aṣṭa nakṣatrāṇi dakṣiṇāyanāni vāma-pārśva-vaṅkriṣu yuñjīta tathaiva mṛga-śīrṣādīny udagayanāni dakṣiṇa-pārśva-vaṅkriṣu prātilomyena prayuñjīta śatabhiṣā-jyeṣṭhe skandhayor dakṣiṇa-vāmayor nyaset.

Pada cakra Śiśumāra, di sisi kanan dan kiri bahagian pinggang terdapat bintang Punarvasu dan Puṣyā. Pada kaki kanan dan kiri ada Ārdrā dan Aśleṣā; pada lubang hidung kanan dan kiri ada Abhijit dan Uttarāṣāḍhā; pada mata kanan dan kiri ada Śravaṇā dan Pūrvāṣāḍhā; pada telinga kanan dan kiri ada Dhaniṣṭhā dan Mūlā. Lapan bintang dari Maghā hingga Anurādhā (laluan selatan) berada pada rusuk sebelah kiri, dan lapan dari Mṛgaśīrṣā hingga Pūrvabhādra (laluan utara) pada rusuk sebelah kanan mengikut tertib terbalik. Pada bahu kanan dan kiri ada Śatabhiṣā dan Jyeṣṭhā.

पुनर्वसुPunarvasu (asterism)
पुनर्वसु:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपुनर्वसु (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), द्विवचन; nakṣatra-name
पुष्यौPuṣya (asterism)
पुष्यौ:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपुष्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), द्विवचन; nakṣatra-name
दक्षिण-वामयोःof the right and left
दक्षिण-वामयोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + वाम (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमास; षष्ठी (6th) द्विवचन; masculine/neuter (contextual)
श्रोण्योःin/on the two hips
श्रोण्योः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्रोणि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), द्विवचन; locative dual
आर्द्राĀrdrā (asterism)
आर्द्रा:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआर्द्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; nakṣatra-name
आश्लेषेin Āśleṣā (asterism-position)
आश्लेषे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootआश्लेषा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; locative (place)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
दक्षिण-वामयोःof the right and left
दक्षिण-वामयोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + वाम (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमास; षष्ठी (6th) द्विवचन
पश्चिमयोःof the two western
पश्चिमयोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootपश्चिम (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th), द्विवचन; 'of the two western (ones)'
पादयोःin/on the two feet
पादयोः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), द्विवचन; locative dual
अभिजित्Abhijit (asterism)
अभिजित्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअभिजित् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (nakṣatra), प्रथमा (1st), एकवचन
उत्तराषाढेin Uttarāṣāḍhā
उत्तराषाढे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootउत्तराषाढा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
दक्षिण-वामयोःof the right and left
दक्षिण-वामयोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + वाम (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमास; षष्ठी (6th) द्विवचन
नासिकयोःin/on the two nostrils
नासिकयोः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootनासिका (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), द्विवचन
यथा-सङ्ख्यम्in the respective order
यथा-सङ्ख्यम्:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय) + सङ्ख्य (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभावसमास; अव्यय; adverbial 'in due order'
श्रवणŚravaṇa
श्रवण:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootश्रवण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; nakṣatra-name (as member of dvandva)
पूर्वाषाढेin Pūrvāṣāḍhā
पूर्वाषाढे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootपूर्वाषाढा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
दक्षिण-वामयोःof the right and left
दक्षिण-वामयोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + वाम (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमास; षष्ठी (6th) द्विवचन
लोचनयोःin the two eyes
लोचनयोः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootलोचन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), द्विवचन
धनिष्ठाDhaniṣṭhā
धनिष्ठा:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootधनिष्ठा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; nakṣatra-name
मूलम्Mūla (asterism)
मूलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमूल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; nakṣatra-name
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय
दक्षिण-वामयोःof the right and left
दक्षिण-वामयोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + वाम (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमास; षष्ठी (6th) द्विवचन
कर्णयोःin the two ears
कर्णयोः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootकर्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), द्विवचन
मघ-आदीनिMaghā and the rest
मघ-आदीनि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमघा (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (आदि-समास); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; 'Maghā etc.'
अष्टeight
अष्ट:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअष्टन् (प्रातिपदिक)
Formसंख्याविशेषण; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन (agreeing with nakṣatrāṇi)
नक्षत्राणिasterisms
नक्षत्राणि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootनक्षत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
दक्षिणायनानिbelonging to the southern course (dakṣiṇāyana)
दक्षिणायनानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + अयन (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; qualifying nakṣatrāṇi
वाम-पार्श्व-वङ्क्रिषुin the left-side bends
वाम-पार्श्व-वङ्क्रिषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootवाम (प्रातिपदिक) + पार्श्व (प्रातिपदिक) + वङ्क्रि (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुष; स्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), बहुवचन; locative 'in the curves/turnings of the left side'
युञ्जीतshould assign/join
युञ्जीत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootयुज् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
तथाthus/likewise
तथा:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; manner-adverb
एवindeed/just
एव:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; emphasis particle
मृग-शीर्ष-आदीनिMṛgaśīrṣa and the rest
मृग-शीर्ष-आदीनि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमृगशीर्ष (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (आदि-समास); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
उदगयनानिbelonging to the northern course (udagayana)
उदगयनानि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउदक्/उत्तर (प्रातिपदिक) + अयन (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; qualifying nakṣatrāṇi (understood)
दक्षिण-पार्श्व-वङ्क्रिषुin the right-side bends
दक्षिण-पार्श्व-वङ्क्रिषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + पार्श्व (प्रातिपदिक) + वङ्क्रि (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुष; स्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), बहुवचन
प्रातिलोम्येनin reverse order
प्रातिलोम्येन:
Kriya-vishesana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootप्रातिलोम्य (प्रातिपदिक)
Formतृतीया-एकवचनरूपेण क्रियाविशेषणवत् (instrumental used adverbially); 'in reverse order'
प्रयुञ्जीतshould apply/assign
प्रयुञ्जीत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-युज् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
शतभिषाŚatabhiṣā
शतभिषा:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशतभिषा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; nakṣatra-name (as member of dvandva)
ज्येष्ठेin Jyeṣṭhā
ज्येष्ठे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootज्येष्ठा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन
स्कन्धयोःon the two shoulders
स्कन्धयोः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootस्कन्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), द्विवचन
दक्षिण-वामयोःof the right and left
दक्षिण-वामयोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootदक्षिण (प्रातिपदिक) + वाम (प्रातिपदिक)
Formद्वन्द्वसमास; षष्ठी (6th) द्विवचन
न्यसेत्should place/assign
न्यसेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootनि-स्था/न्यस् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद; 'to place'
Ś
Śukadeva Gosvāmī
P
Parīkṣit Mahārāja

FAQs

This verse maps specific nakṣatras onto different parts of a cosmic form, explaining their ordered placement and how groups relate to the sun’s southern (dakṣiṇāyana) and northern (udagayana) courses.

In Canto 5, Śukadeva explains the structure and order of the universe as part of Bhagavata cosmology, giving Parīkṣit a sacred, contemplative framework for understanding creation in relation to the Supreme.

It can be used as a meditation aid—seeing time and celestial order as sacred—encouraging humility, steadiness, and remembrance of the Divine behind the cosmos rather than mere fascination with astrology.