Previous Verse
Next Verse

Shloka 8

Gopī-gīta in Separation: The Flute’s Call and Vraja’s Ecstatic Response

अनुचरै: समनुवर्णितवीर्य आदिपूरुष इवाचलभूति: । वनचरो गिरितटेषु चरन्ती- र्वेणुनाह्वयति गा: स यदा हि ॥ ८ ॥ वनलतास्तरव आत्मनि विष्णुं व्यञ्जयन्त्य इव पुष्पफलाढ्या: । प्रणतभारविटपा मधुधारा: प्रेमहृष्टतनवो ववृषु: स्म ॥ ९ ॥ दर्शनीयतिलको वनमाला- दिव्यगन्धतुलसीमधुमत्तै: । अलिकुलैरलघुगीतामभीष्ट- माद्रियन् यर्हि सन्धितवेणु: ॥ १० ॥ सरसि सारसहंसविहङ्गा- श्चारुगीताहृतचेतस एत्य । हरिमुपासत ते यतचित्ता हन्त मीलितद‍ृशो धृतमौना: ॥ ११ ॥

anucaraiḥ samanuvarṇita-vīrya ādi-pūruṣa ivācala-bhūtiḥ vana-caro giri-taṭeṣu carantīr veṇunāhvayati gāḥ sa yadā hi

Kṛṣṇa berjalan di hutan bersama sahabat-sahabat-Nya yang melagukan kemuliaan perbuatan-Nya; Dia tampak laksana Ādi-Puruṣa dengan keagungan yang teguh. Ketika Dia memanggil lembu-lembu di lereng gunung dengan bunyi seruling-Nya.

अनुचरैःby the attendants
अनुचरैः:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअनुचर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण) बहुवचन; Instrumental plural
समनुवर्णितfully described/praised
समनुवर्णित:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्+अनु+वर्ण् (धातु) → समनुवर्णित (कृदन्त, क्त)
Formकृदन्त (क्त/PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; agrees with (आदिपूरुषः)
वीर्यम्prowess, potency
वीर्यम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवीर्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया एकवचन; Accusative singular
आदिprime, original
आदि:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआदि (प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत्-प्रयोगे पूर्वपद; here as qualifier in compound (आदिपूरुष)
पूरुषःperson, Puruṣa
पूरुषः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपूरुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; Nominative singular
इवlike, as if
इव:
सम्बन्ध/उपमा (Comparison/उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-अव्यय; indeclinable of comparison
अचलभूतिःthe prosperity/glory of the mountain
अचलभूतिः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअचल+भूति (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (अचलस्य भूति:), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; Nominative singular
वनचरःthe forest-roamer
वनचरः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवन+चर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (वने चरः), पुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; Nominative singular
गिरितटेषुon the mountain-slopes
गिरितटेषु:
अधिकरण (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootगिरि+तट (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (गिरेः तटेषु), नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी बहुवचन; Locative plural
चरन्तीःwandering, grazing
चरन्तीः:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचर् (धातु) → चरन्ती (कृदन्त, शतृ)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन; qualifies (गाः)
वेणुनाwith the flute
वेणुना:
करण (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवेणु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया एकवचन; Instrumental singular
आह्वयतिcalls, summons
आह्वयति:
क्रिया (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआह्वा (धातु)
Formलट् (वर्तमान), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; Present indicative 3sg
गाःthe cows
गाः:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगो (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया बहुवचन; Accusative plural
सःhe
सः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; Pronoun, Nominative singular
यदाwhen
यदा:
कालाधिकरण (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootयदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय; temporal adverb/conjunction
हिindeed
हि:
सम्बन्ध (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात; emphatic particle

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura has made several illuminating comments on these verses. He gives the analogy that just as when householder Vaiṣṇavas hear a saṅkīrtana party approaching they become ecstatic and offer obeisances, so the trees and creepers in Vṛndāvana became ecstatic when they heard Kṛṣṇa’s flute and bowed low with their branches and vines. The word darśanīya-tilaka in text 10 indicates not only that the Lord is “the most excellent (to see),” but also that He decorated Himself with attractive reddish tilaka taken from the mineral-rich earth of Vṛndāvana forest.