Previous Verse
Next Verse

Shloka 35

ध्रुवस्य तपः — देवमायाविघ्नाः, विष्णोर्दर्शनम्, स्तुतिः, ध्रुवस्थानप्रदानम्

औत्तानपादितपसा वयम् इत्थं जनार्दन भीतास् त्वां शरणं यातास् तपसस् तं निवर्तय

auttānapāditapasā vayam itthaṃ janārdana bhītās tvāṃ śaraṇaṃ yātās tapasas taṃ nivartaya

हे जनार्दन! उत्तानपादाच्या पुत्राच्या तपस्येमुळे आम्ही असे त्रस्त व भयभीत झालो आहोत; आम्ही तुझ्या शरणास आलो—त्याला त्या तपापासून परावृत्त कर।

औत्तानपादि-तपसाby the austerity of (Dhruva) the son of Uttānapāda
औत्तानपादि-तपसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootऔत्तानपादि (प्रातिपदिक; उत्तानपाद-सम्बद्ध) + तपस् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः (षष्ठी-तत्पुरुषः: औत्तानपादेः तपसा/औत्तानपादि-तपसा); नपुंसकलिङ्गे तृतीया एकवचनम्
वयम्we
वयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा बहुवचनम्; उत्तमपुरुष-सर्वनाम
इत्थम्thus
इत्थम्:
Kriya-viseshana (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootइत्थम् (अव्यय)
Formअव्ययम्; प्रकारवाचक (in this manner/thus)
जनार्दनO Janārdana
जनार्दन:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootजनार्दन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे सम्बोधन एकवचनम्
भीताःafraid
भीताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootभी (धातु) → भीत (क्त)
Formक्त (PPP) पुंलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्; विशेषणम् (to वयम्)
त्वाम्you
त्वाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया एकवचनम्
शरणम्refuge
शरणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशरण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे द्वितीया एकवचनम्
याताःhave gone
याताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootया (धातु) → यात (क्त)
Formक्त (PPP) पुंलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्; कर्तरि प्रयोगः
तपसःof the austerity
तपसः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे षष्ठी (6th/Genitive) एकवचनम्
तम्that (austerity)
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे द्वितीया एकवचनम्; सर्वनाम
निवर्तयstop/turn back
निवर्तय:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootनि-वृत् (धातु) → निवर्तय (णिच्)
Formलोट् (Imperative) मध्यमपुरुष एकवचनम्; परस्मैपदम्; णिच् (causative)

The gods (Devas), collectively appealing to Lord Vishnu (Janardana)

V
Vishnu (Janardana)
D
Dhruva (son of Uttanapada)
U
Uttanapada
D
Devas

FAQs

Tapas is portrayed as a force so potent it can disturb the cosmic balance, prompting the Devas to seek Vishnu’s oversight so austerity aligns with dharma rather than destabilizing the worlds.

The Devas model śaraṇāgati (taking refuge) by approaching Vishnu (Janardana) as the supreme regulator who can harmonize ascetic power with universal order.

Vishnu is affirmed as the supreme sovereign and protector—one who alone can restrain or redirect even extraordinary spiritual power, preserving the stability of creation.