Previous Verse
Next Verse

Shloka 41

वालिवधोत्तरशोकः

Sugriva’s Remorse and Tara’s Lament after Vali’s Death

आर्तामनाथामपनीयमानामेवं विधामर्हसि मां निहन्तुम्।अहं हि मातङ्गविलासगामिनाप्लवङ्गमानामृषभेण धीमता4.24.40।।विना वरार्होत्तमहेममालिनाचिरं न शक्ष्यामि नरेन्द्र जीवितुम्।इत्येवमुक्तस्तु विभुर्महात्मातारां समाश्वास्य हितं बभाषे4.24.41।।

ārtām anāthām apanīyamānām evaṃ-vidhām arhasi māṃ nihantum |

ahaṃ hi mātaṅga-vilāsa-gāminā plavaṅgamānām ṛṣabheṇa dhīmatā ||

vinā varārhottama-hema-mālinā ciraṃ na śakṣyāmi narendra jīvitum |

ity evam uktas tu vibhur mahātmā tārāṃ samāśvāsya hitaṃ babhāṣe ||

हे नरेन्द्रा! मी आर्त, अनाथ, पतीविना—अशा दीन अवस्थेत ओढली जात आहे; अशा मला मारणे तुला योग्यच आहे. कारण जो बुद्धिमान वानरश्रेष्ठ, हत्तीच्या ऐश्वर्यपूर्ण चालीने चालणारा, उत्तम सुवर्णमाळा धारण करणारा (वाली)—त्याच्याविना मी फार काळ जगू शकणार नाही॥ असे म्हणत तारेला ऐकून महात्मा प्रभु (राम) यांनी तिला धीर देऊन हिताचे वचन सांगितले॥

त्रयःthree
त्रयः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; संख्यावाचक विशेषण (of लोकाः)
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle)
लोकाःworlds
लोकाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
विहितम्ordained
विहितम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeVerb
Rootवि + धा (धातु)
Formक्त-प्रत्यय (PPP), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण (of विधानम्)
विधानम्arrangement/order
विधानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविधान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
not
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय
अतिक्रमन्तेoverstep
अतिक्रमन्ते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअति + क्रम् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; आत्मनेपद
वशगाःunder control
वशगाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवशग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण (of लोकाः)
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन
प्रीतिम्joy
प्रीतिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootप्रीति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
पराम्supreme
पराम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण (of प्रीतिम्)
प्राप्स्यसिyou will attain
प्राप्स्यसि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
Formलृट् (Simple Future), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
ताम्that
ताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
तथैवjust so
तथैव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा + एव (अव्यय)
Formअव्यय (adverbial: 'just so')
पुत्रःson
पुत्रः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
तुand/indeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात
तेyour
ते:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th), एकवचन
प्राप्स्यतिwill attain
प्राप्स्यति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + आप् (धातु)
Formलृट् (Simple Future), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
यौवराज्यम्heir-apparency/prince-regency
यौवराज्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयौवराज्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
धात्राby the creator
धात्रा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootधातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
विधानम्arrangement
विधानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootविधान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
विहितम्ordained
विहितम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + धा (धातु)
Formक्त-प्रत्यय (PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन
तथैवjust so
तथैव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा + एव (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
not
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-अव्यय
शूरपत्नयःwives of heroes
शूरपत्नयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशूर + पत्नी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (शूरस्य पत्नी)
परिदेवयन्तिlament
परिदेवयन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootपरि + दिव् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद

'O king it is proper on your part to kill me as I am in great distress. I am a helpless orphan torn away from her husband.O king I will not live long without the wise leader of monkeys who walked majestically like an elephant and wore the choicest golden necklace'. Implored by Tara this way, the great soul, Rama, lord of the earth said to Tara these words of consolation:

T
Tārā
R
Rāma
V
Vāli (implied)
P
Plavaṅgamas

FAQs

Dharma-guided leadership includes responding to grief with steadiness and beneficial speech; the verse sets up Rāma’s role as consoler and moral guide.

Tārā’s lament continues after Vāli’s death, and the text signals that Rāma will answer with consoling counsel.

Rāma’s capacity to calm suffering through measured, welfare-oriented words.