Previous Verse
Next Verse

Shloka 34

Means to Slay Tāraka: Girijā’s Birth, Kāma’s Burning, and Umā’s Austerities

असुरस्य च तस्य भयेन गतं सविषाद शरीरनिमित्ततया । उपभोग्यतयाधिकृतं सुचिरं विमलद्युतिपूरितदिग्वदनं

asurasya ca tasya bhayena gataṃ saviṣāda śarīranimittatayā | upabhogyatayādhikṛtaṃ suciraṃ vimaladyutipūritadigvadanaṃ

त्या असुराच्या भयामुळे तो देह-मनाने विषादग्रस्त झाला. तरीही भोग्य फळ भोगण्यासाठी तो दीर्घकाळ नियुक्त राहिला; त्याचे मुख सर्व दिशांकडे होते आणि निर्मळ तेजाने दिशा भरून राहिल्या।

असुरस्यof the demon
असुरस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअसुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
तस्यof that (one)
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन
भयेनby/through fear
भयेन:
Hetu/Karana (हेतु/करण)
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
गतम्gone / departed
गतम्:
Kriya (क्रिया)
TypeAdjective
Root√गम् (धातु) → गत (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (past participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; सन्दर्भे कर्मणि/विशेषणरूपेण
स-विषादम्with dejection
स-विषादम्:
Bhava (भाव)
TypeAdjective
Rootस (उपसर्ग/अव्यय) + विषाद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; अव्ययीभावः—‘विषादेन सह’ = with dejection
शरीर-निमित्ततयाdue to bodily cause/condition
शरीर-निमित्ततया:
Hetu/Karana (हेतु/करण)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक) + निमित्तता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (शरीरस्य निमित्तता)
उपभोग्यतयाas something to be enjoyed
उपभोग्यतया:
Hetu/Karana (हेतु/करण)
TypeNoun
Rootउप√भुज् (धातु) → उपभोग्य (कृदन्त) + -ता (प्रत्यय)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; भाववाचक—‘उपभोग्यत्वेन’
अधिकृतम्appointed/assigned
अधिकृतम्:
Kriya (क्रिया)
TypeAdjective
Rootअधि√कृ (धातु) → अधिकृत (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘नियोजितम्/अधिष्ठापितम्’
सुचिरम्for a long time
सुचिरम्:
Kala (काल)
TypeIndeclinable
Rootसुचिर (प्रातिपदिक)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb of time)
विमल-द्युति-पूरित-दिक्-वदनम्whose faces of the quarters were filled with pure radiance
विमल-द्युति-पूरित-दिक्-वदनम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootविमल (प्रातिपदिक) + द्युति (प्रातिपदिक) + पूरित (कृदन्त) + दिक् (प्रातिपदिक) + वदन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (विमलया द्युत्या पूरितानि दिग्वदनानि यस्य)

Unspecified narrator (context-dependent within Adhyaya 43)

Primary Rasa: karuna

Secondary Rasa: shanta

Sandhi Resolution Notes: सविषाद = स + विषादम्; शरीरनिमित्ततया = शरीर + निमित्ततया; उपभोग्यतयाधिकृतं = उपभोग्यतया + अधिकृतम्; विमलद्युतिपूरितदिग्वदनं = विमल + द्युति + पूरित + दिक् + वदनम्

A
Asura

FAQs

It indicates that the situation is to be “experienced” as the fruition of what is ordained—often read as the ripening of karma or destiny (phala), which must be undergone for its term.

Yes: fear and sorrow may affect the body and mind, but the verse also points to endurance—one must pass through what has been allotted to be experienced, rather than collapsing into despair.

The contrast suggests an inner or inherent luminosity (purity/tejas) that persists even when one is externally shaken—hinting at a higher order sustaining the narrative figure beyond momentary fear.