Nahūṣa as Ajagara: Virtue Hierarchy, Karmic Gati, and the Psychology of Mind–Intellect
तत्पश्चात् कुबेरके प्रिय भूधर कैलाशको, जो श्वेत बादलोंके समान प्रकाशित हो रहा था, देखकर भरतकुलभूषण पाण्बुपुत्रोंकोी पुनः महान् हर्ष प्राप्त हुआ ।। समुच्छूयान् पर्वतसंनिरोधान् गोष्ठान् हरीणां गिरिसेतुमाला: बहून् प्रपातांश्व॒ समीक्ष्य वीरा: स्थलानि निम्नानि च तत्र तत्र,नरश्रेष्ठ पाण्डव अपने हाथोंमें खड्ग और धनुष लिये हुए थे। वे ऊँचाई, पर्वतोंके सकरे स्थान, सिंहोंकी मादें, पर्वतीय नदियोंको पार करनेके लिये बने हुए पुल, बहुत-से झरने और नीची भूमियोंको जहाँ-तहाँ देखते हुए तथा मृग, पक्षी एवं हाथियोंसे सेवित दूसरे-दूसरे विशाल वनोंका अवलोकन करते हुए विश्वासपूर्वक आगे बढ़ने लगे
tataḥ paścāt kubera-priyaṃ bhūdharaṃ kailāsaṃ yaḥ śveta-bādalaiḥ samānaḥ prakāśamānaḥ dṛṣṭvā bharata-kula-bhūṣaṇān pāṇḍu-putrān punaḥ mahān harṣaḥ prāptaḥ || samucchritān parvata-saṃnirodhān goṣṭhān harīṇāṃ giri-setu-mālāḥ bahūn prapātāṃś ca samīkṣya vīrāḥ sthālāni nimnāni ca tatra tatra || narāśreṣṭhāḥ pāṇḍavāḥ kara-śastreṣu khaḍga-dhanur-dharāḥ viśvāsena agre jagmuḥ, mṛga-pakṣi-gaja-sevitāni anyonya-vipulāni vanāni ca vilokayan |
त्यानंतर कुबेराला प्रिय, शुभ्र मेघांसारखा प्रकाशमान कैलास पाहताच भरतकुलभूषण पांडुपुत्रांना पुन्हा महान् हर्ष झाला. हातात खड्ग व धनुष्य धारण करून ते नरश्रेष्ठ वीर उंच शिखरे, पर्वतांचे अरुंद दर्रे, हरिणांचे कळप, पर्वतीय प्रवाह ओलांडण्यासाठी बांधलेल्या सेतुमालिका, अनेक धबधबे आणि ठिकठिकाणीची सखल भूमी पाहत पुढे गेले. मृग, पक्षी व गजांनी सेवित एकामागून एक विशाल वने न्याहाळीत ते विश्वासपूर्वक प्रवास करू लागले.
वैशम्पायन उवाच
The verse highlights disciplined courage: even in inspiring sacred landscapes, the Pāṇḍavas remain vigilant and prepared. Joy is balanced with responsibility—confidence is grounded in alert observation and readiness, reflecting a dharmic ideal of steady conduct amid hardship.
Vaiśampāyana describes the Pāṇḍavas seeing radiant Mount Kailāsa, which renews their joy. They proceed onward through mountainous terrain, noting passes, bridges, waterfalls, and varied forests filled with animals, while carrying sword and bow.