भीष्मद्रोणयोर्दुर्योधनं प्रति शमोपदेशः | Bhīṣma and Droṇa’s Counsel of Conciliation to Duryodhana
विक्रमाधिगता हार्था: क्षत्रधर्मेण जीवत: । मनो मनुष्यस्य सदा प्रीणन्ति पुरुषोत्तम,पुरुषोत्तम! तदनन्तर क्षत्रियधर्ममें तत्पर रहनेवाले दोनों माद्रीकुमारोंसे भी मेरा यह संदेश कहना--“वीरो! तुम प्राणोंकी बाजी लगाकर भी अपने पराक्रमसे प्राप्त हुए भोगोंका ही उपभोग करो। क्षत्रियधर्मसे निर्वाह करनेवाले मनुष्यके मनको पराक्रमद्वारा प्राप्त किये हुए पदार्थ ही सदा संतुष्ट रखते हैं
vikramādhigatā hārthāḥ kṣatradharmeṇa jīvataḥ | mano manuṣyasya sadā prīṇanti puruṣottama puruṣottama | tad-anantaraṃ kṣatriya-dharme tatpara-raṇe vā ubhau mādrī-kumārau prati mama eṣa saṃdeśaḥ—"vīrāḥ! yuyam api prāṇānām api bājīṃ kṛtvā sva-vikrameṇa prāptān bhogān eva bhuṅkṣvadhvam | kṣatra-dharmeṇa nirvāhaṃ kurvataḥ manuṣyasya manaḥ vikramārjitāḥ padārthāḥ eva sadā santoṣayanti"
हे पुरुषोत्तम! क्षात्रधर्माने जीवन जगणाऱ्या मनुष्याचे मन आपल्या पराक्रमाने मिळविलेल्या पदार्थांनीच सदैव प्रसन्न होते. म्हणून पुढे माद्रीचे दोन्ही पुत्र—जे सदैव क्षत्रधर्मात तत्पर आहेत—यांना माझा हा संदेश सांग: “वीरांनो! प्राणांची बाजी लावूनही आपल्या पराक्रमाने मिळविलेले भोगच भोगा. क्षात्रधर्माने उपजीविका करणाऱ्या पुरुषाचे मन पराक्रमार्जित संपत्तीनेच खरे समाधान पावते.”
पुत्र उवाच
A Kshatriya should value and enjoy only what is earned through personal valor and righteous warrior-duty; such self-won gains alone bring lasting inner satisfaction and honor.
A speaker (identified as ‘the son’) instructs that a message be delivered to the two sons of Madri (Nakula and Sahadeva), urging them to remain steadfast in Kshatriya-dharma and to partake only of enjoyments obtained by their own heroic effort, even at the risk of life.