Previous Verse
Next Verse

Shloka 14

Śvetadvīpa-varṇana and Śāstra-pravartana (Śānti Parva 322)

आत्मना विदहितं दुःखमात्मना विहितं सुखम्‌ | गर्भशय्यामुपादाय भुज्यते पौर्वदेहिकम्‌,दुःख अपने ही किये हुए कर्मोका फल है और सुख भी अपने ही पूर्वकृत कर्मोंका परिणाम है। जीव माताकी गर्भशय्यामें आते ही पूर्व शरीरद्वारा उपार्जित सुख-दुःखका उपभोग करने लगता है

bhīṣma uvāca | ātmanā vidhitaṃ duḥkham ātmanā vihitaṃ sukham | garbhaśayyām upādāya bhujyate paurvadehikam ||

भीष्म म्हणाले: दुःखही आत्म्यानेच घडविलेले आणि सुखही आत्म्यानेच ठरविलेले आहे. जीव गर्भशय्या स्वीकारताच पूर्वदेहात उपार्जित कर्मांचे फळ—सुख-दुःख—भोगू लागतो.

आत्मनाby oneself
आत्मना:
Karana
TypeNoun
Rootआत्मन्
FormMasculine, Instrumental, Singular
विदहितम्ordained/produced
विदहितम्:
TypeAdjective
Rootवि-धा (धातु) → विदहित (कृदन्त)
FormNeuter, Nominative, Singular
दुःखम्suffering
दुःखम्:
Karta
TypeNoun
Rootदुःख
FormNeuter, Nominative, Singular
आत्मनाby oneself
आत्मना:
Karana
TypeNoun
Rootआत्मन्
FormMasculine, Instrumental, Singular
विहितम्ordained/produced
विहितम्:
TypeAdjective
Rootवि-धा (धातु) → विहित (कृदन्त)
FormNeuter, Nominative, Singular
सुखम्happiness
सुखम्:
Karta
TypeNoun
Rootसुख
FormNeuter, Nominative, Singular
गर्भशय्याम्the womb-bed (uterine couch)
गर्भशय्याम्:
Karma
TypeNoun
Rootगर्भशय्या
FormFeminine, Accusative, Singular
उपादायhaving taken/obtained (having entered upon)
उपादाय:
TypeIndeclinable
Rootउप-आ-दा (धातु) → उपादाय (क्त्वान्त अव्यय)
FormGerund (ktvā/lyap), Parasmaipada (usage)
भुज्यतेis experienced/enjoyed
भुज्यते:
TypeVerb
Rootभुज्
FormLat, Present, Atmanepada, Third, Singular, Passive (karmani-prayoga)
पौर्वदेहिकम्belonging to the former body (from a previous embodiment)
पौर्वदेहिकम्:
Karma
TypeAdjective
Rootपौर्वदेहिक
FormNeuter, Accusative, Singular

भीष्म उवाच

B
Bhishma
A
Atman (self)
G
Garbha (womb)