Previous Verse
Next Verse

Shloka 45

त्रिभिस्ती&णैर्महावेगैरन्वगृह्नाच्छिर: शरै: | अर्जुनने “जो आज्ञा” कहकर इस कार्यके लिये प्रयत्न करना स्वीकार किया और गाण्डीव धनुष ले उसे अभिमन्त्रित करके झुकी हुई गाँठवाले तीन बाणोंको धनुषपर रखा। तत्पश्चात्‌ भरतकुलके महात्मा महारथी भीष्मकी अनुमति ले उन अत्यन्त वेगशाली तीन तीखे बाणोंद्वारा उनके मस्तकको अनुगृहीत किया (कुछ ऊँचा करके स्थिर कर दिया) ।। ४३-४४ $ ।। अभिप्राये तु विदिते धर्मात्मा सव्यसाचिना

tribhis tīṇair mahāvegair anvagṛhnāc chiraḥ śaraiḥ |

संजय म्हणाला—अत्यंत वेगवान अशा तीन तीक्ष्ण बाणांनी अर्जुनाने भीष्मांचे मस्तक काळजीपूर्वक आधार देऊन थोडे उंच करून स्थिर केले। हे कृत्य पराभूत शत्रूवरचा विजयोल्लास नसून, रणभूमीतही क्षात्रधर्म व मान राखत पूज्य वृद्धावर केलेली करुण कर्तव्यसेवा होती।

त्रिभिःwith three
त्रिभिः:
Karana
TypeNoun
Rootत्रि
FormMasculine/Neuter, Instrumental, Plural
तीक्ष्णैःsharp
तीक्ष्णैः:
Karana
TypeAdjective
Rootतीक्ष्ण
FormMasculine/Neuter, Instrumental, Plural
महावेगैःof great speed/force
महावेगैः:
Karana
TypeAdjective
Rootमहावेग
FormMasculine/Neuter, Instrumental, Plural
अन्वगृह्णात्he favored/raised (supported)
अन्वगृह्णात्:
Karta
TypeVerb
Rootअनु-ग्रह्
FormImperfect (Lan), 3rd, Singular, Parasmaipada
शिरःhead
शिरः:
Karma
TypeNoun
Rootशिरस्
FormNeuter, Accusative, Singular
शरैःwith arrows
शरैः:
Karana
TypeNoun
Rootशर
FormMasculine, Instrumental, Plural
अभिप्रायेin the intention/purport
अभिप्राये:
Adhikarana
TypeNoun
Rootअभिप्राय
FormMasculine, Locative, Singular
तुbut/indeed
तु:
TypeIndeclinable
Rootतु
विदितेwhen (it was) known
विदिते:
Adhikarana
TypeAdjective
Rootविदित
FormMasculine/Neuter, Locative, Singular, Past passive participle of √विद् (to know)
धर्मात्माrighteous-souled
धर्मात्मा:
Karta
TypeAdjective
Rootधर्मात्मन्
FormMasculine, Nominative, Singular
सव्यसाचिनाby Savyasācin (Arjuna)
सव्यसाचिना:
Karana
TypeNoun
Rootसव्यसाचिन्
FormMasculine, Instrumental, Singular

संजय उवाच

S
Sañjaya
A
Arjuna (Savyasācin)
B
Bhīṣma
A
arrows (śara)
G
Gāṇḍīva (bow, implied by context)