Shloka 7

Snāna-Śauca Krama: Varuṇa–Āpaḥ Mantras, Aghamarṣaṇa, Sūrya-Upasthāna, and Sarva-Tarpaṇa

ॐ ये ते शतं वरुणये सहस्रं यज्ञियाः पाशा वितता महान्तः / तेभिर्नो अद्य सवितोत विष्णुर्विश्वे मुञ्चन्तु मरुतः स्वर्काः स्वाहा / सुमित्रियान इत्यबञ्जलिमाकृत्योत्तरेण तोयं पश्चाद्विराज्य चैव विनिः क्षिपेत् / ॐ सुमित्रिया न आप ओषधयः सन्तु / दुर्मित्रियास्तस्मै सन्तु यो ऽस्मान्द्वेष्टि यञ्च वयं द्विष्मः

oṃ ye te śataṃ varuṇaye sahasraṃ yajñiyāḥ pāśā vitatā mahāntaḥ / tebhirno adya savitota viṣṇurviśve muñcantu marutaḥ svarkāḥ svāhā / sumitriyāna ityabañjalimākṛtyottareṇa toyaṃ paścādvirājya caiva viniḥ kṣipet / oṃ sumitriyā na āpa oṣadhayaḥ santu / durmitriyāstasmai santu yo 'smāndveṣṭi yañca vayaṃ dviṣmaḥ

ॐ। हे वरुणा! तुझे ते यज्ञीय, महान व दूरवर पसरलेले पाश—शंभर व हजार—त्यांतून आज सविता, विष्णु आणि स्वर्गदायक सर्व मरुत आम्हांस मुक्त करो—स्वाहा। ‘सुमित्रिया न…’ असे म्हणत अंजली करून, विधीनुसार जल उत्तर दिशेस व मागे विसर्जित करावे। ॐ। जल व औषधी आम्हांवर मैत्रीभाव ठेवोत; आणि जो आम्हांवर द्वेष करतो व ज्याचा आम्ही द्वेष करतो, त्याच्यावर अमैत्रीभाव ठेवोत।

Oṃ
:
Mantra-marker
TypeIndeclinable
Rootॐ (प्रणव)
Formअव्यय (प्रणव)
येwhich
ये:
Sambandha (Relative pronoun)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सम्बन्धसूचक
तेthose
ते:
Sambandha (Correlative)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सहसम्बन्धी
शतम्a hundred
शतम्:
Visheshana (Numerical)
TypeNoun
Rootशत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; संख्यावाचक
वरुणयेto Varuṇa
वरुणये:
Sampradana (Recipient)
TypeNoun
Rootवरुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन
सहस्रम्a thousand
सहस्रम्:
Visheshana (Numerical)
TypeNoun
Rootसहस्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; संख्यावाचक
यज्ञियाःsacrificial/sacred
यज्ञियाः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootयज्ञिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘fit for sacrifice/sacred’
पाशाःnooses
पाशाः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootपाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
वितताःspread out
वितताः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootवि + तन् (धातु) → वितत (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘spread out’
महान्तःgreat
महान्तः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
तेभिःwith those
तेभिः:
Karana (Instrument)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
नःus
नः:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/द्वितीया-एकवचन-बहुवचनप्रयोगः; अत्र ‘us’ (enclitic)
अद्यtoday/now
अद्य:
Kala-adhikarana (Temporal)
TypeIndeclinable
Rootअद्य (अव्यय)
Formअव्यय (कालवाचक)
सविताSavitṛ (Sun-god)
सविता:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootसवितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
उतand/also
उत:
Samuccaya
TypeIndeclinable
Rootउत (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय/also)
विष्णुःViṣṇu
विष्णुः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
विश्वेall (the gods)
विश्वे:
Karta (Subject)
TypeAdjective
Rootविश्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘all’ (often as Viśve Devāḥ)
मुञ्चन्तुlet (them) release
मुञ्चन्तु:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
मरुतःthe Maruts
मरुतः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootमरुत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
स्वर्काःheavenly
स्वर्काः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootस्वर्क (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘heavenly/bright’ (Vedic)
स्वाहाsvāhā
स्वाहा:
Mantra-ending
TypeIndeclinable
Rootस्वाहा (अव्यय/निपात)
Formअव्यय (यज्ञीय-उच्चारण)
सुमित्रियाःwell-disposed
सुमित्रियाः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootसु + मित्रिय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘friendly/beneficent’
नःfor us/our
नः:
Sambandha (Genitive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/सम्बन्ध), बहुवचन-प्रयोगः; enclitic ‘our/to us’
इतिthus
इति:
Quotation marker
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय (उद्धरण)
अबञ्जलिम्without añjali
अबञ्जलिम्:
Karma (Object—state)
TypeNoun
Rootअ + अञ्जलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘without añjali (without joined palms)’
आकृत्यhaving made
आकृत्य:
Purvakala-kriya
TypeVerb
Rootआ + कृ (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund) — ‘having made/done’
उत्तरेणto the north (side)
उत्तरेण:
Desha-adhikarana (Spatial)
TypeIndeclinable
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formअव्ययप्राय (तृतीया-एकवचनरूपेण उपपद-प्रयोगः) — ‘to the north of/by the northern side’
तोयम्water
तोयम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
पश्चात्behind/afterwards
पश्चात्:
Desha/Kala-adhikarana
TypeIndeclinable
Rootपश्चात् (अव्यय)
Formअव्यय (देश/कालवाचक) — ‘behind/afterwards’
विराज्यhaving turned/positioned
विराज्य:
Purvakala-kriya
TypeVerb
Rootवि + राज् (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund) — ‘having shone/ having stood out’ (ritual instruction sense: ‘having turned/positioned’)
and
:
Samuccaya
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
एवindeed
एव:
Nipata (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (अवधारण/emphasis)
विनिःaway/apart
विनिः:
Kriya-visheshaṇa
TypeIndeclinable
Rootवि + निः (उपसर्ग/अव्यय)
Formअव्यय (उपसर्गवत्/particle) — पाठभेदसम्भव; क्रियाविशेषणार्थ ‘apart/away’
क्षिपेत्should sprinkle/throw
क्षिपेत्:
Vidhi-kriya
TypeVerb
Rootक्षिप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद — ‘should throw/sprinkle’
Oṃ
:
Mantra-marker
TypeIndeclinable
Rootॐ (प्रणव)
Formअव्यय (प्रणव)
सुमित्रियाःfriendly
सुमित्रियाः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootसु + मित्रिय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
नःour/to us
नः:
Sambandha (Genitive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th), बहुवचन; enclitic
आपःwaters
आपः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootअप् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
ओषधयःherbs
ओषधयः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootओषधि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
सन्तुlet them be
सन्तु:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
दुर्मित्रियाःunfriendly
दुर्मित्रियाः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootदुर् + मित्रिय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘hostile/unfriendly’
तस्मैto him
तस्मै:
Sampradana (Recipient)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th), एकवचन
सन्तुlet them be
सन्तु:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन
यःwho
यः:
Karta (Subject of relative clause)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सम्बन्धसूचक
अस्मान्us
अस्मान्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), बहुवचन
द्वेष्टिhates
द्वेष्टि:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootद्विष् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
यम्whom
यम्:
Karma (Object—relative)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘whom’
and
:
Samuccaya
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
वयम्we
वयम्:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
द्विष्मःhate
द्विष्मः:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootद्विष् (धातु)
Formलट् (Present), उत्तमपुरुष (1st), बहुवचन; परस्मैपद

Ritual instruction voice (Garuda Purana’s narrator/teaching context; mantra portions are Vedic invocations)

Concept: Bondage (pāśa) is loosened by divine grace and right rite; cultivate amity with life-sustaining forces (waters, herbs) while neutralizing hostility.

Vedantic Theme: Grace (anugraha) complements effort; surrender to Viṣṇu within Vedic framework; purification includes social/psychic protection from enmity.

Application: When feeling constrained by fear, guilt, or conflict: recite release-prayers, perform a simple water-offering with clear intention, and commit to reconciliation where possible; avoid generating new enmity.

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhayanaka

Type: riverbank/ghāṭ or ritual courtyard with water vessel

Related Themes: Garuda Purana 1.214.5 (ye te… mantra-traya); Garuda Purana 1.214.6 (Varuṇa/ṛta context)

V
Varuṇa
S
Savitṛ
V
Viṣṇu
M
Maruts
Ā
Āpaḥ (Waters)
O
Oṣadhayaḥ (Herbs)

FAQs

Varuṇa’s “pāśa” symbolizes binding forces—sins, fear, and constriction; this mantra asks Savitṛ, Viṣṇu, and the Maruts to loosen those bonds so the practitioner (or the departed in related rites) is protected and purified.

Though framed as a purification/protection mantra, its core theme—release from binding “nooses”—aligns with Garuda Purana’s after-death narrative where karmic bonds and fear obstruct the preta; such mantras are used to support safe passage and ritual cleanliness.

Use it as a protective prayer during purification (snāna/ācamana or śrāddha-related water acts): cultivate “sumitri” (friendliness) with nature (water, herbs) and reduce hostility—recognizing that enmity and hatred tighten one’s inner bonds.