Previous Verse
Next Verse

Srimad Bhagavatam — Saptama Skandha, Shloka 5

Prahlāda Rejects Demonic Diplomacy and Proclaims Navadhā Bhakti

श्रीप्रह्लाद उवाच तत्साधु मन्येऽसुरवर्य देहिनां सदा समुद्विग्नधियामसद्ग्रहात् । हित्वात्मपातं गृहमन्धकूपं वनं गतो यद्धरिमाश्रयेत ॥ ५ ॥

śrī-prahlāda uvāca tat sādhu manye ’sura-varya dehināṁ sadā samudvigna-dhiyām asad-grahāt hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ vanaṁ gato yad dharim āśrayeta

श्रीप्रह्लाद म्हणाला—हे असुरश्रेष्ठ, देहधारी जीव असत्-आसक्तीमुळे सदैव व्याकुळ असतात. गृहस्थजीवन हे आत्मपाताचे अंधकूप आहे; ते सोडून वनात—विशेषतः वृंदावनात—जाऊन श्रीहरिच्या चरणी शरण जावे.

श्री-प्रह्लादःŚrī Prahlāda
श्री-प्रह्लादः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootप्रह्लाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—श्री + प्रह्लाद (कर्मधारयः)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘तत् साधु’ इति वाक्यांशे निर्देशः
साधुgood / proper
साधु:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootसाधु (अव्यय)
Formक्रियाविशेषणरूपेण अव्यय (adverb)
मन्येI think
मन्ये:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootमन् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, उत्तम-पुरुष, एकवचन
असुर-वर्यO best of asuras
असुर-वर्य:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootअसुर + वर्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; समासः—असुरेषु वर्यः (सप्तमी-तत्पुरुषः)
देहिनाम्of embodied beings
देहिनाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootदेहिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
सदाalways
सदा:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootसदा (अव्यय)
Formकालवाचक अव्यय (adverb of time)
समुद्विग्न-धियाम्of those whose minds are agitated
समुद्विग्न-धियाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootसमुद्विग्न + धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; समासः—समुद्विग्ना धिः यस्य/येषां (कर्मधारयः); ‘देहिनाम्’ इत्यस्य विशेषण-सम्बन्धः
असत्-ग्रहात्from clinging to the unreal
असत्-ग्रहात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootअसत् + ग्रह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/Ablative), एकवचन; समासः—असतः ग्रहः (षष्ठी-तत्पुरुषः)
हित्वाhaving abandoned
हित्वा:
Purvakala (पूर्वकाल/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootहा (धातु) + क्त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund/absolutive)
आत्म-पातम्self-destruction / downfall of the self
आत्म-पातम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआत्मन् + पात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—आत्मनः पातः (षष्ठी-तत्पुरुषः)
गृहम्home
गृहम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगृह (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अन्ध-कूपम्a blind well (metaphor for home)
अन्ध-कूपम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअन्ध + कूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—अन्धः कूपः (कर्मधारयः); ‘गृहम्’ इत्यस्य विशेषणम्
वनम्to the forest
वनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; गमनस्य कर्म/गन्तव्य-निर्देशः
गतःhaving gone
गतः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootगम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि कृदन्त (past participle used actively), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्तरि प्रयोगे ‘he having gone’
यत्so that
यत्:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeIndeclinable
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formहेतौ अव्यय-प्रयोगः (yad = so that/that)
हरिम्Hari (Vishnu)
हरिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
आश्रयेतone should take refuge
आश्रयेत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-श्रि (धातु)
Formविधिलिङ्-लकार (Optative), आत्मनेपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन

Hiraṇyakaśipu thought that Prahlāda, being nothing but a small boy with no actual experience, might reply with something pleasing but nothing practical. Prahlāda Mahārāja, however, being an exalted devotee, had acquired all the qualities of education.

P
Prahlada
H
Hiranyakashipu
H
Hari

FAQs

In 7.5.5 Prahlāda says that attachment to temporary things (asat-graha) makes the mind anxious, and that the home can become an "andha-kūpa"—a dark pit—when it pulls one into spiritual downfall instead of devotion to Hari.

Hiraṇyakaśipu questioned Prahlāda about what he considered the best knowledge. Prahlāda replied that the highest good is to give up binding attachment and take shelter of Hari, even if that means renunciation like going to the forest.

Reduce asat-graha (grasping the temporary) by prioritizing bhakti—hearing and chanting Hari’s names, offering work and family duties to God, and cultivating detachment—so the home becomes a place of devotion rather than a cause of spiritual forgetfulness.