Previous Verse
Next Verse

Shloka 80

ध्रुवस्य तपः — देवमायाविघ्नाः, विष्णोर्दर्शनम्, स्तुतिः, ध्रुवस्थानप्रदानम्

किं वा सर्वजगत्स्रष्टः प्रसन्ने त्वयि दुर्लभम् त्वत्प्रसादफलं भुङ्क्ते त्रैलोक्यं मघवान् अपि

kiṃ vā sarvajagatsraṣṭaḥ prasanne tvayi durlabham tvatprasādaphalaṃ bhuṅkte trailokyaṃ maghavān api

സർവ്വജഗത്സ്രഷ്ടാവേ! നിങ്ങൾ പ്രസന്നനായാൽ എന്താണ് ദുർലഭം? മഘവാൻ ഇന്ദ്രനും ത്രൈലോക്യഭോഗം നിങ്ങളുടെ പ്രസാദഫലമായിട്ടാണ് അനുഭവിക്കുന്നത്.

किम्what?
किम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; प्रश्नार्थक
वाindeed/or
वा:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formअव्यय; विकल्पार्थक-निपात (disjunctive/particle)
सर्वजगत्स्रष्टःO creator of the whole world
सर्वजगत्स्रष्टः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + जगत् (प्रातिपदिक) + स्रष्टृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन/प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (सर्वस्य जगतः स्रष्टा)
प्रसन्नेwhen (you are) pleased
प्रसन्ने:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeVerb
Rootप्र + सद् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (PPP) 'प्रसन्न'; सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; सति-सप्तमी (locative absolute)
त्वयिin/with respect to you
त्वयि:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन
दुर्लभम्hard to obtain
दुर्लभम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootदुर् (अव्यय) + लभ्य (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विधेय-विशेषण
त्वत्प्रसादफलम्the fruit of your grace
त्वत्प्रसादफलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootत्वत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + प्रसाद (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (त्वत्-प्रसादस्य फलम्)
भुङ्क्तेenjoys/partakes
भुङ्क्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभुज् (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
त्रैलोक्यम्the three worlds
त्रैलोक्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि (संख्या) + लोक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; द्विगु-समास (त्रयः लोकाः)
मघवान्Maghavan (Indra)
मघवान्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमघवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (इन्द्र-नाम)
अपिeven, also
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपि = 'even/also'

Devotee/praiser within the Parasara–Maitreya narrative frame (a stotra-style address to Vishnu in Adhyaya 12)

V
Vishnu
I
Indra (Maghavan)
T
Trailokya (three worlds)

FAQs

The verse teaches that even the highest attainable status—rule over the three worlds—depends entirely on Vishnu’s favor; grace is portrayed as the real source of success and authority.

Within the Parasara–Maitreya dialogue, such stotra passages reinforce doctrine through praise: they depict Vishnu as the ultimate cause behind cosmic hierarchy, making even Indra’s position derivative.

Vishnu is presented as the Supreme Reality who grants and sustains all dominion; worldly and heavenly powers are not independent but function as outcomes of His sovereign will.