Previous Verse
Next Verse

Shloka 14

सीतावियोगे रामविलापः

Rāma’s Lament in Separation from Sītā

विदेहराजो नूनं मां दृष्ट्वा विरहितं तया।।3.62.14।।सुतास्नेहेन सन्तप्तो मोहस्य वशमेष्यति।

videharājo nūnaṃ māṃ dṛṣṭvā virahitaṃ tayā | sutā-snehena santapto mohasya vaśam eṣyati || 3.62.14 ||

വിദേഹരാജനായ ജനകൻ എന്നെ സീതാവിഹീനനായി കണ്ടാൽ, പുത്രിസ്നേഹത്തിൽ ദഹിച്ച് ശോകവും മോഹവും കീഴടക്കും.

विदेहराजःking of Videha
विदेहराजः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootविदेह-राज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; तत्पुरुषः (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘विदेहस्य राजा’
नूनम्surely
नूनम्:
Sambandha (वाक्य-निपात)
TypeIndeclinable
Rootनूनम् (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक (‘surely’)
माम्me
माम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया (2), एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + क्त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त (absolutive); पूर्वकालिक-क्रिया (‘having seen’)
विरहितम्bereft/separated
विरहितम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootविरहित (प्रातिपदिक/कृदन्त-भाव)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; ‘माम्’ इत्यस्य विशेषणम् (‘bereft’)
तयाfrom her/by her
तया:
Apadana/Hetu (अपादान/हेतु)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन; ‘विरहितम्’ इत्यत्र वियोग-हेतौ (‘by her/without her’)
सुतास्नेहेनthrough love for (his) daughter
सुतास्नेहेन:
Hetu (हेतु)
TypeNoun
Rootसुता-स्नेह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन; तत्पुरुषः (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘सुतायाः स्नेहः’; हेतौ
सन्तप्तःdistressed
सन्तप्तः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम्-तप् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि क्त-प्रत्ययान्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘विदेहराजः’ इत्यस्य विशेषणम्
मोहस्यof delusion
मोहस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमोह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन
वशम्into the power/control
वशम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; ‘एष्यति’ इत्यस्य कर्म (‘into the control’)
एष्यतिwill go/come (under)
एष्यति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootइ (धातु)
Formलृट् (भविष्यत्काल), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्

Or else, I will not go to the city ruled by Bharata. Without Sita even heaven will be empty for me.

R
Rāma
S
Sītā
J
Janaka (Videharāja)
V
Videha

FAQs

Dharma includes empathy for others’ suffering: Rāma recognizes that Sītā’s loss injures not only him but also her father, widening the moral weight of the event.

Rāma anticipates Janaka’s emotional collapse upon seeing him return without Sītā.

Compassionate awareness—Rāma considers the pain of elders and family, not only his own.