Kṛpa’s Archery Display; Śikhaṇḍin Checked; Suketu Slain; Dhṛṣṭadyumna–Kṛtavarmā Clash (कृपशौर्य–पार्षतहार्दिक्ययुद्धम्)
'सूतपुत्र! तुम महापराक्रमी राजकुमार अर्जुनका आह्वान न करो। जैसे वनमें मांस- भक्षणसे तृप्त हुआ गीदड़ महाबली सिंहके पास जाकर नष्ट हो जाता है, उसी प्रकार तुम भी अर्जुनसे भिड़कर विनाशके गर्तमें न गिरो ।। ईषादन्तं महानागं प्रभिन्नकरटामुखम् | शशको ह्वयसे युद्धे कर्ण पार्थ धनंजयम्,“कर्ण! जैसे कोई खरगोश ईषादण्डके समान दाँतोंवाले महान् मदस्रावी गजराजको अपने साथ युद्धके लिये बुलाता हो, उसी प्रकार तुम भी कुन्तीपुत्र धनंजयका रफक्षेत्रमें आह्वान करते हो
sañjaya uvāca |
sūtaputra! tvaṃ mahāparākramaṃ rājakumāram arjunam āhvānaṃ na kuru | yathā vane māṃsa-bhakṣaṇena tṛptaḥ śṛgālo mahābalinaṃ siṃhaṃ samīpya gatvā naśyati, tathā tvam api arjunena saha saṃyujya vināśa-garthe mā patāḥ ||
īṣādantaṃ mahānāgaṃ prabhinnakaraṭāmukham |
śaśako hvayase yuddhe karṇa pārtha dhanañjayam ||
സഞ്ജയൻ പറഞ്ഞു— ഹേ സൂതപുത്രാ! മഹാപരാക്രമിയായ രാജകുമാരൻ അർജുനനെ വെല്ലുവിളിക്കരുത്. വനത്തിൽ മാംസം തിന്ന് തൃപ്തനായ കുറുക്കൻ മഹാബലമുള്ള സിംഹത്തെ സമീപിച്ച് നശിക്കുന്നതുപോലെ, അർജുനനോട് ഏറ്റുമുട്ടി നാശഗർത്തത്തിലേക്ക് വീഴരുത്. ഹേ കർണാ! ദണ്ഡംപോലെയുള്ള ദന്തങ്ങളുള്ള, മദം ഒഴുകുന്ന കപോലമുഖമുള്ള മഹാഗജരാജനെ യുദ്ധത്തിന് ഒരു മുയൽ വിളിക്കുന്നതുപോലെ, നീ കുന്തീപുത്രൻ ധനഞ്ജയൻ പാർഥനെ രണത്തിൽ ആഹ്വാനം ചെയ്യുന്നു.
संजय उवाच
The verse cautions against reckless pride and misjudging one’s opponent. It frames ethical counsel in war: courage must be guided by discernment, otherwise it becomes self-destructive.
Sanjaya addresses Karna, urging him not to challenge Arjuna. He uses vivid animal similes—jackal vs. lion, hare vs. musth-elephant—to portray the danger of Karna provoking a vastly formidable adversary.