अध्याय १६ — शङ्कर-उमा-वरदानम् तथा तण्डि-स्तुतिः (Śaṅkara–Umā Boon-Granting and Taṇḍi’s Hymn)
यः प्राणवन्तमात्मानं ज्योतिर्जीवस्थितं मन: । त॑ देवं दर्शनाकाड्क्षी बहून् वर्षमणानूषि:
yaḥ prāṇavantaṃ ātmānaṃ jyotir-jīva-sthitaṃ manaḥ | taṃ devaṃ darśanākāṅkṣī bahūn varṣam anūṣiḥ ||
വായു പറഞ്ഞു—“ആരാണോ തന്റെ ഉള്ളിൽ പ്രാണവത്തായ ആത്മാവിനെ—ജീവജ്യോതിയിൽ സ്ഥാപിതമായ മനസ്സിനെ—അറിയുന്നത്, അവൻ ആ ദൈവതത്ത്വത്തിന്റെ ദർശനം ആഗ്രഹിക്കുന്നു; ആ ആഗ്രഹത്തിന്റെ താങ്ങിൽ അവൻ അനേകം വർഷങ്ങൾ നിലകൊള്ളുന്നു.”
वायुदेव उवाच