Śama-prāptiḥ — Gautamī–Lubdhaka–Pannaga–Mṛtyu–Kāla-saṃvāda
Restraint through the Analysis of Karma and Time
नरेश्वर! इस उपाख्यानको सुनकर तुम शान्ति धारण करो, शोकमें न पड़ो। सब मनुष्य अपने-अपने कर्मोके अनुसार प्राप्त होनेवाले लोकोंमें ही जाते हैं ।। नैव त्वया कृतं कर्म नापि दुर्योधनेन वै । कालेनैतत् कृतं विद्धि निहता येन पार्थिवा:,तुमने या दुर्योधनने कुछ नहीं किया है। कालकी ही यह सारी करतूत समझो, जिससे समस्त भूपाल मारे गये हैं
nareśvara! etad upākhyānaṃ śrutvā tvaṃ śāntiṃ dhāraya, śoke mā patāḥ. sarve manuṣyāḥ sva-sva-karmānusāreṇa prāpyān lokeṣu eva gacchanti. naiva tvayā kṛtaṃ karma nāpi duryodhanena vai; kālena etat kṛtaṃ viddhi, nihatā yena pārthivāḥ.
നരേശ്വരാ! ഈ ഉപാഖ്യാനം കേട്ട് നീ ശാന്തി ധരിക്ക; ശോകത്തിൽ വീഴരുത്. എല്ലാവരും തങ്ങളുടെ തങ്ങളുടെ കർമ്മാനുസാരം ലഭിക്കേണ്ട ലോകങ്ങളിലേക്കു തന്നെയാണ് പോകുന്നത്. ഇത് നീ ചെയ്തതല്ല, ദുര്യോധനനും ചെയ്തതല്ല; ഇത് കാലം ചെയ്തതാണെന്ന് അറിയുക—അതുകൊണ്ടാണ് ഭൂമിയിലെ രാജാക്കന്മാർ നിഹതരായത്.
भीष्म उवाच