काम्येष्टयः प्रायश्चित्तानि च (TS 2.3)
TS 2.3 functions as a deployable catalogue of targeted rites (kāmyeṣṭi) and corrective rites (prāyaścitta) that can be inserted into the Srauta calendar as needed. The text organizes efficacy through deity-selection (Āditya, Varuṇa, Indra, Agni-Soma, Bṛhaspati, etc.), offering-forms (caru, puroḍāśa, multi-kapāla structures), and bandhu-logic that ties social order (viś/ rāṣṭra/ sajāta cohesion), bodily integrity (āyus, indriya, prāṇa), and cosmic stability (dhruva, budhna–agra movement) to ritual geometry. Several units explicitly encode “repair” semantics: restoring radiance, releasing bonds, re-stabilizing community alignment, and reconstituting vitality. In the Shrauta year, these modules serve as a technical toolkit for the Adhvaryu to address contingencies—loss of standing, obstruction, illness-signs, or social fragmentation—while maintaining continuity with the larger yajña-system through standardized implements, altar-space movements, and mantra-vidhi coupling.
Mantra 1
प्रजापतेस् त्रयस्त्रिंसद् दुहितर आसन् । ताः सोमाय राज्ञे ऽददात् । तासां रोहिणीम् उपैत् । ता ईर्ष्यन्तीः पुनर् अगच्छन् । ता अन्व् ऐत् । ताः पुनर् अयाचत । ता अस्मै न पुनर् अददात् । सो ऽब्रवीत् । ऋतम् अमीष्व यथा समावच्छ उपैष्याम्य् अथ ते पुनर् दास्यामीति । स ऋतम् आमीत् । ता अस्मै पुनर् अददात् । तासां रोहिणीम् एवोप…
പ്രജാപതിക്കു മുപ്പത്തിമൂന്ന് പുത്രിമാർ ഉണ്ടായിരുന്നു. അവൻ അവരെ സോമരാജാവിന് നൽകി. അവരിൽ റോഹിണിയിലേക്കാണ് അവൻ ചേർന്നത്. മറ്റുള്ളവർ അസൂയകൊണ്ട് വീണ്ടും മടങ്ങിപ്പോയി. അവൻ അവരുടെ പിന്നാലെ പോയി. അവൻ അവരെ വീണ്ടും അപേക്ഷിച്ചു; അവർ അവനു വീണ്ടും കൊടുത്തില്ല. അവൻ പറഞ്ഞു: ‘ഋതം (നിയമം/സത്യം) പാലിക്കൂ; സമയക്രമത്തിൽ ഞാൻ നിങ്ങളിലേക്കു വരുന്നതുപോലെ, പിന്നെ ഞാൻ നിങ്ങളെ വീണ്ടും നൽകാം.’ അവൻ ഋതം പാലിച്ചു; അവർ അവനു വീണ്ടും നൽകി. അവരിൽ റോഹിണിയെയേ അവൻ പ്രത്യേകമായി ഉപ…
Mantra 2
ऐत् तं यक्ष्म आर्च्ʰअत् राजानं यक्ष्म आरद् इति तद् राजयक्ष्मस्य जन्म यत् पापीयान् अब्ʰअवत् तत् पापयक्ष्मस्य यज् जायाब्ʰयो ऽविन्दत् तज् जायेन्यस्य य एवम् एतेषां यक्ष्माणां जन्म वेद नैनम् एते यक्ष्मा विन्दन्ति स एता एव नमस्यन्न् उपाद्ʰआवत् ता अब्रुवन् वरं व्र्णामहै समावच्च्ʰअ एव न उपाय इति तस्मा एतम्
പിന്നെ യക്ഷ്മം (ക്ഷയരോഗം) രാജാവിനെ ആക്രമിച്ചു—‘യക്ഷ്മം രാജാവിനെ പിടിച്ചു’ എന്ന്; അതുതന്നെയാണ് രാജയക്ഷ്മത്തിന്റെ ജനനം. പിന്നെ ഏത് കൂടുതൽ പാപീയ (കൂടുതൽ ദോഷമുള്ളത്) ആയി, അതാണ് പാപയക്ഷ്മത്തിന്റെ ജനനം. അവൻ ഏത് ഭാര്യമാരിൽ നിന്ന് ലഭിച്ചതോ, അതാണ് ‘ജായേന്യ’ (ഭാര്യജന്യം) എന്നതിന്റെയും (ജനനം). ഇങ്ങനെ ഈ യക്ഷ്മങ്ങളുടെ ജനനം അറിയുന്നവനെ ഈ യക്ഷ്മങ്ങൾ പിടിക്കുകയില്ല. അവൻ അവയെ തന്നേ നമസ്കരിച്ചുകൊണ്ട് സമീപിച്ചു. അവ പറഞ്ഞു: “ഞങ്ങൾ ഒരു വരം തിരഞ്ഞെടുക്കുന്നു—സമാവച്ഛ (സമാവർത്തന/സമാപ്തി) ഒഴികെ മറ്റൊരു ഉപായമില്ല.” അതിനാൽ ഈ (വിധി) …
Mantra 3
आदित्यं चरुं निरवपन् । तेनैवैनं पापात्स्रामादमुञ्चन् । यः पापयक्ष्मगृहीतः स्यात् तस्मा एतमादित्यं चरुं निर्वपेत् । अमुमेवैनमाप्यायमानमन्वाप्याययति । नवोनवो भवति जायमान इति पुरोऽनुवाक्या भवति । आयुरेवास्मिंस्तया दधाति । यमादित्या अंसुमाप्याययन्तीति याज्यैवैनमेतया प्याययति ॥
അവർ ആദിത്യനു വേണ്ടി ചരു നിവപിച്ചു; അതിനാൽ തന്നെയാണ് അവനെ പാപത്തിൽ നിന്നും ക്ഷയത്തിൽ നിന്നും (യക്ഷ്മയിൽ നിന്നും) മോചിപ്പിച്ചത്. പാപജന്യ യക്ഷ്മ പിടിച്ചവൻ ആണെങ്കിൽ, അവൻ ആദിത്യനു വേണ്ടി ഈ ചരു നിവപിക്കണം. (ഈ യാഗം വഴി) അവനെ പോഷിതനാകുന്നവനാക്കി അനുഭവമായി പോഷിപ്പിക്കുന്നു; ‘ജനിക്കുന്നവൻ നവോനവനാകുന്നു’ എന്നത് പുരോഽനുവാക്യമാണ്. അതിലൂടെ അവനിൽ ആയുസ്സിനെ തന്നെയാണ് സ്ഥാപിക്കുന്നത്. ‘ആദിത്യർ അംശുവിനെ പോഷിപ്പിക്കുന്നതുപോലെ’ എന്നത് യാജ്യ; ഇതിലൂടെ അവനെ പോഷിപ്പിക്കുന്നു.
Read Krishna Yajur Veda in the Vedapath app
Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.