Ṛṣabhadeva’s Indifference to Siddhis, Vigilance Toward the Mind, and the Kali-yuga Rise of Anti-Vedic धर्म
तस्य ह वा एवं मुक्तलिङ्गस्य भगवत ऋषभस्य योगमायावासनया देह इमां जगतीमभिमानाभासेन सङ्क्रममाण: कोङ्कवेङ्ककुटकान्दक्षिणकर्णाटकान्देशान् यदृच्छयोपगत: कुटकाचलोपवन आस्यकृताश्मकवल उन्माद इव मुक्तमूर्धजोऽसंवीत एव विचचार ॥ ७ ॥
tasya ha vā evaṁ mukta-liṅgasya bhagavata ṛṣabhasya yoga-māyā-vāsanayā deha imāṁ jagatīm abhimānābhāsena saṅkramamāṇaḥ koṅka-veṅka-kuṭakān dakṣiṇa-karṇāṭakān deśān yadṛcchayopagataḥ kuṭakācalopavana āsya kṛtāśma-kavala unmāda iva mukta-mūrdhajo ’saṁvīta eva vicacāra.
യഥാർത്ഥത്തിൽ ഭഗവാൻ ഋഷഭദേവന് ഭൗതിക ശരീരം ഇല്ലായിരുന്നു, എന്നാൽ യോഗമായ കാരണം അദ്ദേഹം തന്റെ ശരീരത്തെ ഭൗതികമായി കണക്കാക്കി. ഒരു സാധാരണ മനുഷ്യനെപ്പോലെ ലീലകൾ ആടിയതിനാൽ, അദ്ദേഹം ശരീരത്തോടുള്ള മമത ഉപേക്ഷിച്ചു. ഈ തത്വം പിന്തുടർന്ന് അദ്ദേഹം ലോകമെമ്പാടും സഞ്ചരിക്കാൻ തുടങ്ങി. യാത്രയ്ക്കിടയിൽ അദ്ദേഹം ദക്ഷിണേന്ത്യയിലെ കർണാടക പ്രവിശ്യയിൽ വരികയും കൊങ്ക, വെങ്ക, കുടക എന്നിവിടങ്ങളിലൂടെ കടന്നുപോകുകയും ചെയ്തു. ഇത്തരത്തിൽ സഞ്ചരിക്കാൻ അദ്ദേഹത്തിന് പദ്ധതിയില്ലായിരുന്നുവെങ്കിലും അദ്ദേഹം കുടകാചലത്തിന് സമീപം എത്തി അവിടെയുള്ള ഒരു കാട്ടിൽ പ്രവേശിച്ചു. അദ്ദേഹം വായിൽ കല്ലുകൾ വെച്ച്, നഗ്നനായി, ഭ്രാന്തനെപ്പോലെ മുടി അഴിച്ചിട്ട് കാട്ടിലൂടെ അലഞ്ഞുതിരിയാൻ തുടങ്ങി.
Though fully liberated, Ṛṣabhadeva enacts avadhūta-like behavior by Yogamāyā’s arrangement to teach radical detachment from bodily identity and social labels.
Mukta-liṅga indicates one who is free from external material designations—social identity, ego-based markers, and bodily conceptions—remaining spiritually situated.
Practice reducing ego-based identity (status, appearance, roles) and cultivate inner steadiness through devotion, remembering that the self is distinct from the body and public opinion.