Previous Verse
Next Verse

Shloka 35

Kṛṣṇa Teases Rukmiṇī; Her Devotional Reply and the Lord’s Assurance

सत्यं भयादिव गुणेभ्य उरुक्रमान्त: शेते समुद्र उपलम्भनमात्र आत्मा । नित्यं कदिन्द्रियगणै: कृतविग्रहस्त्वं त्वत्सेवकैर्नृपपदं विधुतं तमोऽन्धम् ॥ ३५ ॥

satyaṁ bhayād iva guṇebhya urukramāntaḥ śete samudra upalambhana-mātra ātmā nityaṁ kad-indriya-gaṇaiḥ kṛta-vigrahas tvaṁ tvat-sevakair nṛpa-padaṁ vidhutaṁ tamo ’ndham

അതെ, ഹേ ഉരുക്രമാ! നീ ഗുണങ്ങളെ ഭയന്നതുപോലെ സമുദ്രത്തിനുള്ളിൽ ശയിക്കുന്നവനായി തോന്നുന്നു; ശുദ്ധചൈതന്യത്തിൽ വെറും അനുഭവരൂപ ആത്മാവായി ഹൃദയത്തിൽ പരമാത്മയായി പ്രകാശിക്കുന്നു. നീ എപ്പോഴും മൂഢമായ ഇന്ദ്രിയസംഘത്തോടു പോരാടുന്നു; നിന്റെ സേവകരും അജ്ഞാനാന്ധകാരത്തിലേക്കു നയിക്കുന്ന രാജപദം തള്ളിക്കളയുന്നു.

सत्यम्truly
सत्यम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootसत्य (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभावे नपुंसक-एकवचनरूपेण निपातवत्; वाक्योपक्रमे ‘indeed/truly’ अर्थे
भयात्from fear
भयात्:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative/5th), एकवचन
इवas if
इव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय; उपमानवाचक (comparative particle)
गुणेभ्यःfrom the guṇas
गुणेभ्यः:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootगुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति, बहुवचन
उरुक्रम-अन्तःwithin (you), O Urukrama
उरुक्रम-अन्तः:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootउरुक्रम (प्रातिपदिक) + अन्तः (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समासः; ‘उरुक्रमे अन्तः’ = within Urukrama (inwardly)
शेतेlies / rests
शेते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootशी (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपदम्
समुद्रेin the ocean
समुद्रे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootसमुद्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
उपलम्भन-मात्रःonly for the sake of perception (appearance only)
उपलम्भन-मात्रः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootउपलम्भन (प्रातिपदिक) + मात्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (उपलम्भनं एव मात्रम्)
आत्माthe Self
आत्मा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
नित्यम्always
नित्यम्:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत् नपुंसक-एकवचन; कालवाचक-क्रियाविशेषण
कद्-इन्द्रिय-गणैःby the wretched groups of senses
कद्-इन्द्रिय-गणैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootकद् (अव्यय/निपात) + इन्द्रिय (प्रातिपदिक) + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष; ‘कद्’ = कुत्सित/दुष्ट (pejorative prefix)
कृत-विग्रहःhaving assumed a form
कृत-विग्रहः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootकृत (कृ धातु, क्त) + विग्रह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (कृतः विग्रहः यस्य)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formमध्यम-पुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
त्वत्-सेवकैःby your servants
त्वत्-सेवकैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootत्वद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + सेवक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (त्वत्-सेवकाः)
नृप-पदम्the position of a king
नृप-पदम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक) + पद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; तत्पुरुष (नृपस्य पदम्)
विधुतम्shaken off
विधुतम्:
Karma (कर्म)
TypeVerb
Rootवि-धू (धातु)
Formकृदन्त; क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘shaken off/removed’
तमःdarkness
तमः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतमस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अन्धम्blind
अन्धम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootअन्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (तमः)

In text 12 Lord Kṛṣṇa said, rājabhyo bibhyataḥ su-bhru samudram śaraṇaṁ gatān: “Out of fear of the kings, We took shelter in the ocean.” Here Śrīmatī Rukmiṇī-devī points out that the actual rulers of this world are the guṇas, the material modes of nature, which impel all living beings to act. Śrīla Viśvanātha Cakravartī points out that because Lord Kṛṣṇa fears that His devotee will come under the influence of the modes of nature and become entangled in sense gratification, He enters the internal ocean of their hearts, where He remains as the omniscient Supersoul ( upalambhana-mātra ātmā ). Thus He protects His devotees. The word upalambhana-mātraḥ also indicates that the Lord is the object of meditation for His devotees.

R
Rukmiṇī
K
Kṛṣṇa (Urukrama)

FAQs

This verse states that even when the Lord appears to lie within the ocean, He remains untouched by fear and other qualities of material nature, because He is the Self beyond empirical perception.

She reconciles the Bhagavata teaching: the Lord’s essence is transcendent ātmā beyond material qualities, yet He eternally manifests a divine vigraha through His own spiritual senses to accept loving service.

By steady service and remembrance of Krishna, one’s fear, confusion, and ignorance diminish, and clarity of purpose and spiritual sovereignty (self-mastery) arises.