Daṇḍanīti and the King as the Cause of Yuga-Order (दण्डनीतिः राजधर्मश्च युगकारणत्वम्)
नदीके मार्गोंपर जो पुल पड़ते हों उन सबको तुड़वा दे। शत्रुके मार्गमें जो जलाशय हों, उनका सारा जल इधर-उधर बहा दे। जो जल बहाया न जा सके, उसे दूषित कर दे, जिससे वह पीनेयोग्य न रह जाय ।। तदात्वेनायतीभिश्न निवसेद् भूम्यनन्तरम् | प्रतीघातं परस्याजौ मित्रकार्येडप्युपस्थिते,वर्तमान अथवा भविष्यमें सदा किसी मित्रका कार्य उपस्थित हो तो उसे भी छोड़कर अपने शत्रुके उस शत्रुका आश्रय लेकर रहे जो राज्यकी भूमिके निकटका निवासी हो तथा युद्धमें शत्रुपर आघात करनेके लिये तैयार रहता हो
nadīke mārgopari yo pulāḥ patanti tān sarvān tuḍavā de | śatror mārgasthā ye jalāśayāḥ syuḥ teṣāṃ sarvaṃ jalam itas-tataḥ pravāhaya | yad vāri pravāhayituṃ na śakyate tad dūṣaya, yathā tat peyam na bhavet || tadātvenāyatībhiś ca nivased bhūmy-anantaram | pratīghātaṃ parasya yuddhe mitra-kārye ’py upasthite vartamāne ’thavā bhaviṣyati sadā tyaktvā śatroḥ śatrum āśritya tiṣṭhet yaḥ rājya-bhūmi-nikaṭa-nivāsī yuddhe ca parasya pratīghātāya sajjaḥ ||
ಭೀಷ್ಮನು ಹೇಳಿದನು— ನದಿಮಾರ್ಗಗಳಲ್ಲಿರುವ ಎಲ್ಲ ಸೇತುವೆಗಳನ್ನು ಕೆಡವಿಸಬೇಕು. ಶತ್ರುವಿನ ಮಾರ್ಗದಲ್ಲಿರುವ ಜಲಾಶಯಗಳ ನೀರನ್ನೆಲ್ಲಾ ತಿರುಗಿಸಿ ಹರಿಸಬೇಕು. ಹರಿಸಲು ಸಾಧ್ಯವಿಲ್ಲದ ನೀರನ್ನು ಕಲುಷಿತಗೊಳಿಸಬೇಕು, ಅದು ಕುಡಿಯಲು ಯೋಗ್ಯವಾಗದಂತೆ. ಹಾಗೆಯೇ ವರ್ತಮಾನವಾಗಲಿ ಭವಿಷ್ಯವಾಗಲಿ— ಸದಾ ಸೀಮಾಭೂಮಿಗೆ ಸಮೀಪವಾಗಿ ವಾಸಿಸಬೇಕು; ಮಿತ್ರನ ಕಾರ್ಯ ಬಂದರೂ ಅದನ್ನು ಬದಿಗಿಟ್ಟು, ಯುದ್ಧದಲ್ಲಿ ಶತ್ರುವಿಗೆ ಪ್ರಹಾರ ಮಾಡಲು ಶತ್ರುವಿನ ಶತ್ರುವಿನ ಆಶ್ರಯವನ್ನು ಪಡೆಯಬೇಕು— ರಾಜ್ಯಸೀಮೆಯ ಬಳಿ ವಾಸಿಸಿ ದಾಳಿಗೆ ಸಿದ್ಧನಿರುವವನು.
भीष्म उवाच
Bhishma outlines hard-edged measures of rajadharma in wartime: deny the enemy mobility and supplies (bridges and water), and secure advantage through pragmatic alliances—taking refuge with the foe’s foe, especially a border-adjacent power ready to strike.
In Shanti Parva, Bhishma instructs Yudhishthira on governance and security. Here he gives tactical counsel for confronting an enemy: sabotage infrastructure and water sources along the enemy’s march, and, even at the cost of sidelining a friend’s request, align with a strategically placed rival of the enemy to enable an effective counterattack.