पुत्रके मारे जानेपर क्रोधसे व्याकुलचित्त हुए कर्णने शिनिप्रवर सात्यकिका वध करनेके लिये उनपर एक शत्रु-नाशक बाण छोड़ा और कहा--'सात्यके! अब तू मारा गया” ।। तमस्य चिच्छेद शरं शिखण्डी त्रिभिस्त्रिभिश्व प्रतुतोद कर्णम् । शिखण्डिन: कार्मुकं च ध्वजं च छित्त्वा क्षुराभ्यां न्यपतत् सुजात:,परंतु उसके उस बाणको शिखण्डीने तीन बाणोंद्वारा काट दिया और उसे भी तीन बाणोंसे पीड़ित कर दिया। तब कर्णने दो छुरोंस शिखण्डीकी ध्वजा और धनुष काटकर नीचे गिरा दिये
sañjaya uvāca | putrake māre jāne par krodhase vyākulacitta hue karṇane śinipravara sātyakikā vadha karane ke liye unapar eka śatru-nāśaka bāṇa choḍā aura kahā— “sātyake! aba tvaṁ māraḥ gataḥ” || tam asya ciccheda śaraṁ śikhaṇḍī tribhis tribhiś caiva pratutoda karṇam | śikhaṇḍinaḥ kārmukaṁ ca dhvajaṁ ca chittvā kṣurābhyāṁ nyapatat sujātaḥ ||
ಪುತ್ರನು ಹತನಾದ ಕಾರಣ ಕ್ರೋಧದಿಂದ ವ್ಯಾಕುಲಚಿತ್ತನಾದ ಕರ್ಣನು ಶಿನಿಗಳಲ್ಲಿ ಶ್ರೇಷ್ಠನಾದ ಸಾತ್ಯಕಿಯ ಮೇಲೆ ಶತ್ರುನಾಶಕ ಬಾಣವನ್ನು ಬಿಡುತ್ತ—“ಸಾತ್ಯಕೀ, ಈಗ ನೀನು ಹತನಾದೆ!” ಎಂದು ಹೇಳಿದನು. ಆದರೆ ಶಿಖಂಡಿ ಮೂರು ಶರಗಳಿಂದ ಆ ಬಾಣವನ್ನು ಕತ್ತರಿಸಿ, ಮತ್ತೂ ಮೂರು ಶರಗಳಿಂದ ಕರ್ಣನನ್ನು ವಿದ್ಧನಾಗಿಸಿದನು. ಆಗ ಸುಜಾತನಾದ ಕರ್ಣನು ಎರಡು ಕ್ಷುರಶರಗಳಿಂದ ಶಿಖಂಡಿಯ ಧನುಸ್ಸನ್ನೂ ಧ್ವಜವನ್ನೂ ಕತ್ತರಿಸಿ ನೆಲಕ್ಕಿಳಿಸಿದನು।
संजय उवाच
The verse underscores how personal loss can inflame anger and drive one toward destructive retaliation; yet in war, immediate tactical success or failure does not erase the ethical burden of acting from wrath rather than discernment.
After his son’s death, Karṇa shoots a deadly arrow at Sātyaki; Śikhaṇḍī intercepts it with three arrows and strikes Karṇa with three more. Karṇa then retaliates by cutting down Śikhaṇḍī’s bow and banner with two razor-headed arrows.