संजय कहते हैं--राजन! राजा द्रपदने एक महान् यज्ञमें देवाराथन करके द्रोणाचार्यका विनाश करनेके लिये प्रज्वलित अग्निसे जिस पुत्रको प्राप्त किया था, उस पांचालराजकुमार धृष्टद्युम्नने जब देखा कि आचार्य द्रोण बड़े उद्विग्न हैं और उनका चित्त शोकसे व्याकुल है, तब उन्होंने उनपर धावा कर दिया ।। स धनुर्जैत्रमादाय घोरं जलदनि:स्वनम् । दृढज्यमजरं दिव्यं शरं चाशीविषोपमम्,उन पांचालपुत्रने द्रोणाचार्यके वधकी इच्छा रखकर सुदृढ़ प्रत्यंचासे युक्त, मेघगर्जनाके समान गम्भीर ध्वनि करनेवाले, कभी जीर्ण न होनेवाले, भयंकर तथा विजयशील दिव्य धनुष हाथमें लेकर उसके ऊपर विषधर सर्पके समान भयदायक और प्रचण्ड लपटोंवाले अग्निके तुल्य तेजस्वी एक बाण रखा
sañjaya uvāca | sa dhanuḥ jaitram ādāya ghoraṁ jaladaniḥsvanam | dṛḍhajyam ajaraṁ divyaṁ śaraṁ cāśīviṣopamam ||
ಸಂಜಯನು ಹೇಳಿದನು—ರಾಜನೇ! ದ್ರುಪದನು ಮಹಾಯಜ್ಞದಲ್ಲಿ ದೇವಾರಾಧನೆ ಮಾಡಿ ದ್ರೋಣಾಚಾರ್ಯನ ವಿನಾಶಾರ್ಥವಾಗಿ ಪ್ರಜ್ವಲಿತ ಅಗ್ನಿಯಿಂದ ಪಡೆದ ಪಾಂಚಾಲಕುಮಾರ ಧೃಷ್ಟದ್ಯುಮ್ನನು, ಆಚಾರ್ಯ ದ್ರೋಣನು ಅತ್ಯಂತ ಉದ್ವಿಗ್ನನಾಗಿ ಶೋಕದಿಂದ ವ್ಯಾಕುಲಚಿತ್ತನಾಗಿರುವುದನ್ನು ಕಂಡು, ಅವನ ಮೇಲೆ ಧಾವಿಸಿದನು। ದ್ರೋಣವಧದ ಸಂಕಲ್ಪದಿಂದ ಅವನು ದೃಢಪ್ರತ್ಯಂಚೆಯುಳ್ಳ, ಮೇಘಗರ್ಜನೆಯಂತೆ ಗಂಭೀರ ನಾದ ಮಾಡುವ, ಅಜರ ಹಾಗೂ ಜಯಪ್ರದ ದಿವ್ಯ ಧನುಸ್ಸನ್ನು ಹಿಡಿದು, ವಿಷಧರ ಸರ್ಪದಂತೆ ಭಯಂಕರವಾದ, ಅಗ್ನಿತುಲ್ಯ ತೇಜಸ್ಸಿನಿಂದ ಪ್ರಜ್ವಲಿಸುವ, ಪ್ರಚಂಡ ಜ್ವಾಲೆಗಳೊಂದಿಗೆ ದೀಪ್ತವಾಗಿರುವ ಒಂದು ಬಾಣವನ್ನು ಅದರಲ್ಲಿ ಏರಿಸಿದನು।
संजय उवाच
The verse highlights the ethical strain of dharma in war: even revered figures can become targets when larger vows, destinies, and political duties collide. It also shows how grief and mental disturbance on the battlefield can invite decisive action from an opponent, raising questions about honor, timing, and the harsh logic of kṣatriya warfare.
Sanjaya describes Dhrishtadyumna, born from Drupada’s sacrifice to destroy Drona, charging at Drona when he appears distressed. Dhrishtadyumna takes up a formidable celestial bow and fits a terrifying, serpent-like arrow, preparing to strike.