स सत्त्रिभिः शपथपूर्वमेकैकममात्यमुपजापयेत् अधार्मिको अयं राजा साधु धार्मिकमन्यमस्य तत्कुलीनमपरुद्धं कुल्यमेकप्रग्रहं सामन्तमाटविकमौपपादिकं वा प्रतिपादयामः सर्वेषामेतद् रोचते कथं वा तव इति ॥ कZ_०१.१०.०३ ॥
sa sattribhiḥ śapathapūrvam ekaikam amātyam upajāpayet: adhārmiko ayaṃ rājā; sādhu dhārmikam anyam asya tatkulīnam aparuddhaṃ kulyam ekapragrahaṃ sāmantam āṭavikam aupapādikaṃ vā pratipādayāmaḥ; sarveṣām etad rocate—kathaṃ vā tava? iti
ಅವನು ಸತ್ತ್ರಿ-ಏಜೆಂಟ್ಗಳ ಮೂಲಕ, ಶಪಥ ಮಾಡಿಸಿ, ಪ್ರತಿ ಅಮಾತ್ಯನನ್ನೂ ಒಂದೊಂದಾಗಿ ಗುಪ್ತವಾಗಿ ಪರೀಕ್ಷಿಸಬೇಕು: ‘ಈ ರಾಜ ಅಧಾರ್ಮಿಕನು. ಬನ್ನಿ, ಮತ್ತೊಬ್ಬ—ಧಾರ್ಮಿಕ—ವ್ಯಕ್ತಿಯನ್ನು ಸ್ಥಾಪಿಸೋಣ: ಅವನದೇ ವಂಶದವನು, ಅಥವಾ ಬಂಧನದಲ್ಲಿರುವ ಬಂಧು, ಅಥವಾ ಪಾರ್ಶ್ವವಂಶೀಯ, ಅಥವಾ ಏಕೈಕ ದಾವೆದಾರ, ಅಥವಾ ಗಡಿಭಾಗದ ಸಾಮಂತ, ಅಥವಾ ಅರಣ್ಯ ನಾಯಕ, ಅಥವಾ ದತ್ತು/ತಂದು ನಿಲ್ಲಿಸಿದ ಪರ್ಯಾಯ. ಎಲ್ಲರಿಗೂ ಇದು ಇಷ್ಟ; ನಿನಗೆ ಹೇಗೆ?’
It probes what type of regime-change coalition the minister finds plausible—dynastic, aristocratic, frontier-military, or extra-legal—revealing both ambition and network orientation.
It increases psychological commitment and candor, while also generating a recordable breach if the target agrees to treasonous propositions.