Shloka 10

आजगाम ततो वाली हत्वा तं दानवर्षभम्।ततोऽहमददां राज्यं गौरवाद्भययन्त्रितः।।4.46.10।।

ājagāma tato vālī hatvā taṃ dānavarṣabham |

tato 'ham adadāṃ rājyaṃ gauravād bhayayantritaḥ || 4.46.10 ||

それからヴァーリーは、魔族の中の雄牛ともいうべき者を討ち果たして帰還した。そこで私は、恐れに迫られ、また彼への敬意に縛られて、王国を返し渡した。

rājyamkingdom
rājyam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootrājya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; एकवचन, द्वितीया (Accusative)
caand
ca:
None (अव्यय-सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक (conjunction)
sumahatvery great
sumahat:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootsu + mahat (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; एकवचन, द्वितीया; विशेषणम् राज्यस्य
prāpyahaving obtained
prāpya:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Root√āp + pra (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund) परस्मैपदी; पूर्वक्रिया (having obtained)
tārayāwith Tārā
tārayā:
Sahakari (सहकारी/सह)
TypeNoun
Roottārā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; एकवचन, तृतीया (Instrumental)
rumayāwith Rumā
rumayā:
Sahakari (सहकारी/सह)
TypeNoun
Rootrumā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; एकवचन, तृतीया (Instrumental)
sahatogether with
saha:
Sahakari (सहकारी)
TypeIndeclinable
Rootsaha (अव्यय)
Formअव्यय; सहार्थक (postposition/adverb) तृतीयासहयोगे
mitraiḥwith friends
mitraiḥ:
Sahakari (सहकारी)
TypeNoun
Rootmitra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; बहुवचन, तृतीया (Instrumental)
caand
ca:
None (अव्यय-सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक
sahitaḥaccompanied
sahitaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Root√dhā + sam (धातु) / sahita (प्रातिपदिक, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle) ‘सहित’; पुंलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा; विशेषणम् अहम्-शब्दस्य
tatrathere
tatra:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Roottatra (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
vasāmiI dwell/live
vasāmi:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Root√vas (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद; उत्तमपुरुष, एकवचन
vigatajvaraḥfree from fever/affliction
vigatajvaraḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootvigata-jvara (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (नञ्-रहित, ‘विगतः ज्वरः यस्य’); पुंलिङ्ग, एकवचन, प्रथमा; विशेषणम् अहम्-शब्दस्य
S
Sugrīva
R
Rāma
V
Vālī
K
Kingdom (rājya)

FAQs

It highlights the moral tension between rightful conduct and coercion: Sugrīva’s action is shaped by fear and social power, showing how adharma can arise when authority is unchecked and truth cannot be spoken freely.

Sugrīva recounts events from his conflict with Vālī, explaining how he ended up losing the kingdom.

Sugrīva’s candor (satya) in admitting fear and constraint, rather than presenting himself as heroic.