Previous Verse
Next Verse

Shloka 13

वालिवधः — Vālī’s Fall and Dharma-Accusation

Kiṣkindhā Sarga 17

तं दृष्ट्वा राघवं वाली लक्ष्मणं च महाबलम्।अब्रवीत्प्रश्रितं वाक्यं परुषं धर्मसंहितम्।।त्वं नराधिपतेः पुत्रः प्रथितः प्रियदर्शनःकुलीनस्सत्त्वसम्पन्न स्तेजस्वी चरितव्रतः।।।।पराङ्मुखवधं कृत्वा कोऽत्र प्राप्तस्त्वया गुणः।यदहं युद्धसंरब्धश्शरेणोरसि ताडित:।।

taṃ dṛṣṭvā rāghavaṃ vālī lakṣmaṇaṃ ca mahābalam |

abravīt praśritaṃ vākyaṃ paruṣaṃ dharmasaṃhitam ||

tvaṃ narādhipateḥ putraḥ prathitaḥ priyadarśanaḥ |

kulīnaḥ sattvasaṃpannaḥ tejasvī caritavrataḥ ||

parāṅmukhavadhaṃ kṛtvā ko ’tra prāptas tvayā guṇaḥ |

yad ahaṃ yuddhasaṃrabdhaḥ śareṇorasi tāḍitaḥ ||

ラーマ(ラグハヴァ)と大力のラクシュマナを見たヴァーリーは、へりくだりながらも峻烈で、ダルマにかなった言葉をもって語った。「汝は王の子—名高く、見目も麗しい。高貴の家に生まれ、徳に満ち、威光に輝き、正しき行いに堅く立つ者。背を向けた者を討って、ここで汝はいかなる功徳を得たのか。われは戦いに没入していたのに、汝の矢により胸を射られたのだ。」

rāmaḥRama
rāmaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootrāma (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
karuṇā-vedīknower of compassion/kind-hearted
karuṇā-vedī:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootkaruṇā (प्रातिपदिक) + vedin (विद्, णिनि-प्रत्ययान्त प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (करुणां वेत्ति इति); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
caand
ca:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय (conjunction): ‘and’
prajānāmof the people
prajānām:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootprajā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th), बहुवचन
caand
ca:
Sambandha (सम्बन्ध/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय (conjunction): ‘and’
hitein/for (their) welfare
hite:
Prayojana (प्रयोजन)
TypeNoun
Roothita (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; ‘in welfare/for welfare’ (locative of purpose)
rataḥdevoted/engaged
rataḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootram (रम्, क्त-कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त: पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; ‘engaged/devoted’
sa-anukrośaḥcompassionate
sa-anukrośaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsa (सह-उपसर्गवत्/प्रातिपदिक) + anukrośa (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (सः अनुक्रोशः यस्य/सहितः अनुक्रोशः); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
jita-utsāhaḥof mastered zeal/undaunted
jita-utsāhaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootjita (जि, क्त-कृदन्त) + utsāha (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (जितः उत्साहः यस्य); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
samaya-jñaḥknower of proper time/propriety
samaya-jñaḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsamaya (प्रातिपदिक) + jña (ज्ञा, क-प्रत्ययान्त/प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (समयं जानाति इति); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
dṛḍha-vrataḥfirm in vows
dṛḍha-vrataḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdṛḍha (प्रातिपदिक) + vrata (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (दृढं व्रतं यस्य); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन

On seeing powerful Rama and Lakshmana approaching,Vali spoke with pride and rigteousness to Rama, 'You are a prince, born of a noble family, son of a renowned king. You are famous, brilliant, handsome and follower of good practices.Having hit me when I was engaged otherwise in an encounter what merit have you gained?'

V
Vālī
R
Rāma (Rāghava)
L
Lakṣmaṇa

FAQs

It raises the dharmic scrutiny of warfare: whether striking an opponent who is not directly facing the attacker can be justified as righteous action.

Mortally wounded, Vālī confronts Rāma and challenges the morality of Rāma’s hidden shot, initiating a formal dharma-argument.

Vālī emphasizes Rāma’s royal virtues and vows, using them as the standard against which Rāma’s act must be judged—highlighting the ideal of consistency between reputation and conduct.