Previous Verse
Next Verse

Shloka 34

The Deliverance of Nalakūvara and Maṇigrīva

Yamala-Arjuna Līlā Prelude and Culmination

यस्यावतारा ज्ञायन्ते शरीरेष्वशरीरिण: । तैस्तैरतुल्यातिशयैर्वीर्यैर्देहिष्वसङ्गतै: ॥ ३४ ॥ स भवान्सर्वलोकस्य भवाय विभवाय च । अवतीर्णोंऽशभागेन साम्प्रतं पतिराशिषाम् ॥ ३५ ॥

yasyāvatārā jñāyante śarīreṣv aśarīriṇaḥ tais tair atulyātiśayair vīryair dehiṣv asaṅgataiḥ

たとえあなたのアヴァターラが魚・亀・猪のような身体に現れても、あなたは物質の身に染まらぬ超越者である。凡なる生類には不可能な、比類なき驚異の御業と無限の力によってこそ、あなたは知られる。まさにその至上主が、今、あらゆる世界の利益と栄光の顕現のために分身の力をもって降臨され、あらゆる祝福の主となっておられる。

यस्यwhose
यस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
अवताराःdescents; incarnations
अवताराः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootअवतार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
ज्ञायन्तेare known
ज्ञायन्ते:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु, √ज्ञा ‘to know’)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, प्रथम-पुरुष, बहुवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive sense): ‘are known’
शरीरेषुin bodies
शरीरेषु:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), बहुवचन
अशरीरिणःof the bodiless one
अशरीरिणः:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive apposition)
TypeNoun
Rootअ-शरीरिन् (प्रातिपदिक)
Formनञ्-समास/नकार-पूर्वपद (negated); पुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; ‘यस्य’ इत्यस्य विशेषणम्
तैःby those
तैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुं/नपुंसक, तृतीया, बहुवचन
तैःby each of those
तैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुनरुक्ति (repetition for distributive sense); तृतीया, बहुवचन
अतुल्य-अतिशयैःby incomparable excellences
अतुल्य-अतिशयैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअतुल्य (प्रातिपदिक) + अतिशय (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय: ‘अतुल्यः अतिशयः येषां तैः’; पुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘वीर्यैः’ इत्यस्य विशेषणम्
वीर्यैःby powers; potencies
वीर्यैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootवीर्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
देहिषुamong embodied beings
देहिषु:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootदेहिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन
असङ्गतैःunattached; non-associating
असङ्गतैः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअसङ्गत (प्रातिपदिक)
Formविशेषण; पुं/नपुंसक, तृतीया, बहुवचन; ‘वीर्यैः’ इत्यस्य विशेषणम्

As stated in Bhagavad-gītā (4.7-8):

K
Krishna

FAQs

This verse says the Lord’s descents are known by their incomparable, extraordinary divine powers, which remain unattached even while appearing in embodied forms.

They praise Him as the Supreme beyond material embodiment, who can still manifest within the world through avatāras without becoming materially bound.

It encourages discernment: judge spiritual authenticity by transformative, selfless, unattached qualities—not by external display or mere claims.