Previous Verse
Next Verse

Shloka 23

ऋभु-निदाघ-संवादः — अधः-ऊर्ध्व-दृष्टान्तेन अद्वैतबोधः (राजा-गज-उपमा) तथा मोक्षफलश्रुति

एकः समस्तं यद् इहास्ति किंचित् तद् अच्युतो वास्ति परं ततो ऽन्यत् सो ऽहं स च त्वं स च सर्वम् एतद् आत्मस्वरूपं त्यज भेदमोहम्

ekaḥ samastaṃ yad ihāsti kiṃcit tad acyuto vāsti paraṃ tato 'nyat so 'haṃ sa ca tvaṃ sa ca sarvam etad ātmasvarūpaṃ tyaja bhedamoham

Segala yang ada di sini—apa pun itu—hanyalah Satu: Acyuta yang tak binasa. Tiada yang lain melampaui-Nya. Dia adalah ‘aku’; Dia juga ‘engkau’; Dia adalah seluruh jagat ini. Kenalilah ini sebagai hakikat Ātman, dan tinggalkan khayal perbedaan.

एकःone
एकः:
Karta-anvayi Visheshana (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rooteka (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
समस्तम्the whole, entirety
समस्तम्:
Karma/Visheṣya (Object/thing referred)
TypeNoun
Rootsamasta (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अत्र ‘यत्…किंचित्’ इत्यस्य विशेषणरूपेण (द्वितीया/प्रथमा-सामानाधिकरण्य)
यत्whatever which
यत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyat (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धक (relative pronoun)
इहhere
इह:
Desha-adhikarana (Locative sense/देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootiha (अव्यय)
Formअव्यय (देशवाचक/adverb of place): ‘here/in this world’
अस्तिexists, is
अस्ति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
किंचित्anything, something
किंचित्:
Karta/Visheṣya (Subject/thing)
TypeNoun
Rootkiṃcit (सर्वनाम-प्रातिपदिक/अव्ययीभाववत्)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अनिश्चितवाचक (indefinite)
तत्that
तत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottat (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तद्-शब्दः (correlative)
अच्युतःAcyuta (Vishnu)
अच्युतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootacyuta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘अच्युत’ (विष्णोर्नाम)
वाor, indeed
वा:
Sambandha-bodhaka (Particle/सम्बन्धसूचक)
TypeIndeclinable
Rootvā (अव्यय)
Formअव्यय (विकल्प/particle): ‘or/indeed’ (here: emphatic/alternative)
अस्तिis
अस्ति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष, एकवचन
परम्higher, beyond
परम्:
Karma-anvayi Visheshana (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootpara (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘अन्यत्’ इत्यस्य विशेषणम्
ततःfrom that, than that
ततः:
Apadana (Ablative sense/अपादान)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय/तसिल्-प्रत्ययान्त)
Formअव्यय (अपादानार्थ/ablatival adverb): ‘from that/than that’
अन्यत्anything else
अन्यत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootanya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘something else’
सःhe, that one
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अहम्I
अहम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा, एकवचन (1st person pronoun)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
and
:
Samucchaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय/conjunction): ‘and’
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottvam (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा, एकवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
and
:
Samucchaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
सर्वम्all (this)
सर्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootsarva (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
एतत्this
एतत्:
Karta/Visheṣya (Subject/this whole)
TypeNoun
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘this’
आत्मस्वरूपम्one's true nature as Self
आत्मस्वरूपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootātman + svarūpa (प्रातिपदिक-समूह)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुष: आत्मनः स्वरूपम्
त्यजabandon
त्यज:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootत्यज् (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
भेदमोहम्delusion of difference
भेदमोहम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootbheda + moha (प्रातिपदिक-समूह)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुष: भेदस्य मोहः

Sage Parāśara (teaching Maitreya in the Moksha section)

V
Vishnu (Acyuta)

FAQs

This verse treats bheda-moha as the primary spiritual error—seeing separation where the text asserts one Supreme reality (Acyuta) pervading self, other, and cosmos—so liberation requires abandoning that mistaken perception.

Parāśara frames Vishnu (Acyuta) as the sole underlying reality: the ‘I’, the ‘you’, and ‘all this’ are grounded in Him, so true self-knowledge is recognition of that divine, all-pervading Selfhood.

Vishnu is presented as the unsurpassed Supreme—there is nothing beyond Him—and realizing His immanence as the Self is portrayed as a direct means toward moksha within Vaishnava Vedantic thought.