Shloka 25

तुषारपतनाच्चैव मृदुत्वाद्भास्करस्य च।शैत्यादगाग्रस्थमपि प्रायेण रसवज्जलम्।।।।

tuṣārapatanāc caiva mṛdutvād bhāskarasya ca |

śaityād agāgrastham api prāyeṇa rasavaj jalam ||

Karena jatuhnya embun beku, lembutnya sang Surya, dan dinginnya udara, bahkan air yang mengalir dari puncak gunung pun kebanyakan kehilangan rasa yang nikmat.

तुषार-पतनात्from snowfall
तुषार-पतनात्:
हेतु (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootतुषार (प्रातिपदिक) + पतन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (Ablative/पञ्चमी), एकवचन; तत्पुरुषः (तुषारस्य पतनम्)
and
:
सम्बन्ध (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction: and)
एवindeed
एव:
सम्बन्ध (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण (emphasis: indeed/just)
मृदुत्वात्from mildness
मृदुत्वात्:
हेतु (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootमृदुत्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन
भास्करस्यof the sun
भास्करस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootभास्कर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
and
:
सम्बन्ध (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
शैत्यात्from coldness
शैत्यात्:
हेतु (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootशैत्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी, एकवचन
अग-अग्र-स्थम्situated at the mountain-top
अग-अग्र-स्थम्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअग (प्रातिपदिक) + अग्र (प्रातिपदिक) + स्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (अगस्य अग्रे स्थितम्); जलम् इति विशेषण
अपिeven/although
अपि:
सम्बन्ध (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अप्यर्थ/समुच्चय (particle: even/also)
प्रायेणgenerally
प्रायेण:
क्रियाविशेषण (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootप्राय (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभावे प्रयुक्तं तृतीया-एकवचनरूपम्; क्रियाविशेषण (generally)
रसवत्tasty/sweet
रसवत्:
विशेषण (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरसवत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; जलम् इति विशेषण
जलम्water
जलम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन

Due to snowfall, mildness of the Sun, and coldness (of weather) even the water flowing from the mountain top is not generally tasty.

S
sun (bhāskara)
W
water (jala)

FAQs

Dharma includes endurance: even what is normally refreshing (mountain water) can become unpleasant due to conditions; a disciplined person adapts without complaint and maintains right conduct.

Rama remarks on winter’s effects: frost and weak sunlight make even highland water less palatable.

Forbearance (titikṣā)—accepting discomfort while continuing one’s chosen duty.