कृष्णोपदेशः, अर्जुनस्य क्षमा-याचनम्, कर्णवध-अनुज्ञा
Krishna’s Counsel, Arjuna’s Apology, and Authorization for Karṇa’s Slaying
प्राज्ञासिष्म वयं ते वा शरैर्मुक्ते: सहस्रश: । राजन! वहाँ छूटे हुए सहस्रों बाणोंसे न तो सूर्यकी प्रभा दिखायी देती थी, न दिशाएँ और न विदिशाएँ ही दृष्टिगोचर होती थीं। हम या हमारे शत्रु भी पहचाने नहीं जाते थे ।।
sañjaya uvāca | prājñāsiṣma vayaṃ te vā śarair mukteḥ sahasraśaḥ | rājan! tatra chūṭeṣu sahasreṣu bāṇeṣu na sūryasya prabhā dṛśyate sma, na diśo na vidiśaś ca dṛśyante sma | na vayaṃ na vā ripavo ’pi pratyabhijñāyante sma || madhyāhne tapato rājan bhāskarasya mahāprabhāḥ |
संजय बोले—हे राजन्! सहस्रों बाण छूटने पर न सूर्य की प्रभा दिखायी देती थी, न दिशाएँ और न विदिशाएँ; हम और हमारे शत्रु भी पहचाने नहीं जाते थे। हे राजन्! मध्याह्न में भी, जब भास्कर महाप्रभा से तप रहा था…
संजय उवाच