Śuka’s Guṇa-Transcendence and Vyāsa’s Consolation (शुकगति-वर्णनम्)
राजन! जैसे काठके साथ लाह और धूलके साथ पानीकी बूंदें मिलकर एक हो जाती हैं, उसी प्रकार इस जगतमें प्राणियोंका जन्म कई तत्त्वोंके मेलसे होता है ।। शब्द: स्पर्शो रसो रूपं गन्ध: पज्चेन्द्रियाणि च । पृथगात्मान आत्मानं संश्लिष्टा जतुकाष्ठवत्
rājan! yathā kāṭhena sārdhaṃ lākṣā dhūlinā sārdhaṃ ca jalabindavaḥ saṃmilitā ekībhavanti, tathā asmin jagati prāṇināṃ janma anekatattvasaṃyogāt bhavati. śabdaḥ sparśo raso rūpaṃ gandhaḥ pañcendriyāṇi ca | pṛthag ātmānam ātmānaṃ saṃśliṣṭā jatukāṣṭhavat ||
ભીષ્મે કહ્યું—હે રાજન! જેમ લાખ લાકડાં સાથે અને પાણીના ટીપાં ધૂળ સાથે મળી એકરૂપ થાય છે, તેમ જ આ જગતમાં પ્રાણીઓનો જન્મ અનેક તત્ત્વોના સંયોગથી થાય છે. શબ્દ, સ્પર્શ, રસ, રૂપ અને ગંધ—અને પંચેન્દ્રિયો—પોતપોતાના સ્વરૂપે જુદા હોવા છતાં લાખ-લાકડાંની જેમ આત્મા સાથે ગૂંથાઈ જાય છે.
भीष्य उवाच