स्मृत्वाथ केशग्रहणं च देव्या वस्त्रापहारं च रजस्वलाया: । अनागसो भर्त॒पराड्मुखाया दुःखानि दत्तान्यपि विप्रचिन्त्य
smṛtvātha keśagrahaṇaṁ ca devyā vastrāpahāraṁ ca rajasvalāyāḥ | anāgaso bhartṛ-parāṅmukhāyā duḥkhāni dattāny api vipracintya
દેવીના કેશ પકડવાનો અને રજસ્વલા સ્ત્રીના વસ્ત્ર હરણનો સ્મરણ કરીને, તેમજ નિર્દોષા—જેનાં પતિ પણ વિમુખ (અસમર્થ) થઈ ગયા હતા—તેણે ભોગવેલા દુઃખો પર વારંવાર વિચાર કરીને, તે અંતરમાં વ્યાકુળ થયો.
संजय उवाच