कृष्णोपदेशः, अर्जुनस्य क्षमा-याचनम्, कर्णवध-अनुज्ञा
Krishna’s Counsel, Arjuna’s Apology, and Authorization for Karṇa’s Slaying
हंसवर्णान् हयान् भूय: प्रैषयद् यत्र पाण्डव: । आपके पुत्रोंको मारा गया देख सूतपुत्र कर्णके मनमें बड़ा दुःख हुआ। उसने हंसके समान अपने श्वेत घोड़ोंको पुनः वहीं हँकवाया, जहाँ पाण्डुपुत्र भीमसेन मौजूद थे || २०६ || ते प्रेषिता महाराज मद्रराजेन वाजिन:
sañjaya uvāca | haṃsavarṇān hayān bhūyaḥ praiṣayad yatra pāṇḍavaḥ | āpake putroṅ ko mārā gayā dekh sūtaputra karṇake man meṃ baṛā duḥkha huā | usne haṃsake samān apne śveta ghoṛoṅ ko punaḥ vahīṃ hāṅkavāyā, jahāṃ pāṇḍuputra bhīmasena maujūd the || 206 || te preṣitā mahārāja madrarājena vājinaḥ ||
તમારા પુત્રો માર્યા ગયા તે જોઈ સૂતપુત્ર કર્ણના મનમાં ભારે દુઃખ થયું. તેણે હંસવર્ણ શ્વેત ઘોડાઓને ફરી ત્યાં જ દોડાવ્યા, જ્યાં પાંડવ ભીમસેન ઊભો હતો. હે મહારાજ, તે વાજિનોને મદ્રરાજે જ પ્રેર્યા હતા.
संजय उवाच