Daiva–Puruṣakāra Discourse and the Elephant-Corps Engagement (भीमगजानीक-सम्भ्रान्ति)
ववर्ष शरवर्षाणि तपान्ते जलदो यथा । राजेन्द्र! जैसे गर्मीके अन्तमें बादल पानीकी बूँदें बरसाता है, उसी प्रकार महाबली शक्रदेव भीमसेनके ऊपर बाणोंकी वृष्टि करने लगा || २२ है ।। हताश्वे तु रथे तिष्ठन् भीमसेनो महाबल:
sañjaya uvāca | vavarṣa śaravarṣāṇi tapānte jalado yathā | rājendra! yathā garmīke ante meghaḥ jalabindūn varṣati, tathā mahābalī śakradevo bhīmasenasyopari bāṇavṛṣṭiṃ cakāra | hataśve tu rathe tiṣṭhan bhīmaseno mahābalaḥ |
સંજય બોલ્યો—રાજેન્દ્ર! જેમ તાપના અંતે વાદળ પાણીની બુંદો વરસાવે છે, તેમ મહાબલી શક્રદેવે ભીમસેન પર બાણોની અવિરત વર્ષા કરી. અને રથના ઘોડા માર્યા ગયા છતાં મહાબલી ભીમ રથ પર અડગ ઊભો રહ્યો.
संजय उवाच