Previous Verse
Next Verse

Shloka 41

ब्रह्मनारायणस्तवः — शिवस्य प्रभवत्व-प्रतिपादनम्

नमः स्थूलाय सूक्ष्माय दृश्यादृश्याय सर्वशः वर्षते ज्वलते चैव वायवे शिशिराय च

namaḥ sthūlāya sūkṣmāya dṛśyādṛśyāya sarvaśaḥ varṣate jvalate caiva vāyave śiśirāya ca

સ્થૂલ અને સૂક્ષ્મ—બંને સ્વરૂપવાળાને નમસ્કાર; જે સર્વ રીતે દૃશ્ય અને અદૃશ્ય છે તેને નમસ્કાર. જે વરસાદ બની વરસે છે, અગ્નિ બની જ્વલે છે, વાયુ બની વહે છે, અને શિશિરની શીતળતા બની શાંત કરે છે—તેને નમસ્કાર.

namaḥsalutations
namaḥ:
sthūlāyato the gross/manifest form
sthūlāya:
sūkṣmāyato the subtle/imperceptible form
sūkṣmāya:
dṛśya-adṛśyāyato the seen and the unseen
dṛśya-adṛśyāya:
sarvaśaḥin every way/altogether
sarvaśaḥ:
varṣate(who) rains down/pours
varṣate:
jvalate(who) blazes/shines
jvalate:
ca evaand indeed
ca eva:
vāyaveto/as the wind
vāyave:
śiśirāyato/as the coolness/wintry chill
śiśirāya:
caand
ca:

Suta Goswami (narrating a Śiva-stuti within the Purva-Bhaga context)