यं तु मन्येत कृतार्थो मे दण्डं गृह्णीयादमित्राटव्यभूम्यनृतुषु वा वासयेदफलं वा कुर्यादिति दण्डव्यासङ्गापदेशेन नैनमनुगृह्णीयात् ॥ कZ_०७.८.२८ ॥
yaṃ tu manyeta kṛtārtho me daṇḍaṃ gṛhṇīyād amitrāṭavībhūmyanṛtuṣu vā vāsayed aphalaṃ vā kuryād iti daṇḍavyāsaṅgāpadeśena nainam anugṛhṇīyāt.
પરંતુ જેને રાજા ‘કૃતાર્થ/તૃપ્ત’ માને—જે દંડ (બળપ્રયોગનો અધિકાર) પોતાના હાથમાં લઈ લે, અથવા શત્રુદેશ/અટવી/સીમાભૂમિમાં અકાળે વસાવવામાં આવે, અથવા નિષ્ફળ બની જાય—એવા વ્યક્તિને ‘દંડ-વ્યાસંગ’ (દંડમાં અતિ આસક્તિ/ગૂંચવણ)નું બહાનું કરીને વધુ અનુગ્રહ ન આપવો.
To limit a potentially dangerous subordinate’s access to coercive resources while keeping the decision politically defensible (a neutral bureaucratic reason rather than open suspicion).
(1) appropriation of coercive power, (2) harmful/inefficient deployments (enemy/forest/untimely season), and (3) strategic unproductiveness.