तत्पञ्चविधं देयविसर्गो गृहीतानुवर्तनमात्तप्रतिदानं स्वद्रव्यदानमपूर्वं परस्वेषु स्वयं ग्राहदानं च ॥ कZ_०९.६.२४ ॥
tatpañcavidhaṃ deyavisargo gṛhītānuvartanam āttapratidānaṃ svadravyadānam apūrvaṃ parasveṣu svayaṃ grāhadānaṃ ca
તે (દાનની નીતિ) પાંચ પ્રકારની છે—(1) આપવાનું હોય તેનું વિતરણ/મુક્તિ, (2) પહેલેથી જીતેલા/વશ કરેલા લોકોની વફાદારી જાળવવી, (3) લીધેલું/મળેલું તેનું પ્રતિદાન (પરતફેર), (4) પોતાના ધનથી દાન, અને (5) અપૂર્વ દાન—અર્થાત્ અન્યના સાધનોમાંથી પોતાને ગ્રહણ/લાભ થાય તેવી વ્યવસ્થા કરવી।
To standardize inducement as a controllable instrument: acquisition, retention, reciprocity, budgeted spending, and innovative/indirect transfers.
It shifts the apparent source of benefit to others (or to market actors), while the state orchestrates the outcome—reducing fiscal cost and increasing deniability/leverage.