Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

पञ्चवटी-निवासः

Settlement at Pañcavaṭī and Construction of the Hermitage

रमते यत्र वैदेही त्वमहं चैव लक्ष्मण।तादृशो दृश्यतां देशस्सन्निकृष्टजलाशयः।।3.15.4।।वनरामण्यकं यत्र स्थलरामण्यकं तथा।सन्निकृष्टं च यत्र स्यात्समित्पुष्पकुशोदकम्।।3.15.5।।

ramate yatra vaidehī tvam ahaṃ caiva lakṣmaṇa |

tādṛśo dṛśyatāṃ deśaḥ sannikṛṣṭa-jalāśayaḥ || 3.15.4 ||

vanarāmaṇyakaṃ yatra sthalarāmaṇyakaṃ tathā |

sannikṛṣṭaṃ ca yatra syāt samit-puṣpa-kuśodakam || 3.15.5 ||

Ô Lakṣmaṇa, trouve un tel lieu, qui réjouisse Vaidehī et aussi toi et moi, près d’un point d’eau; où la forêt et la terre soient toutes deux charmantes, et où l’on ait à portée le bois sacré, les fleurs, l’herbe kuśa et l’eau.

एवम्thus
एवम्:
N/A (अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootevam (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
उक्तःhaving been spoken to/instructed
उक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; लक्ष्मणः (implied)
तुthen, however
तु:
N/A (अव्यय)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय (particle); विरोध/अनुवाद (but/and then)
रामेणby Rama
रामेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootrāma (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
लक्ष्मणःLakshmana
लक्ष्मणः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootlakṣmaṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
संयत-अञ्जलिःwith folded palms
संयत-अञ्जलिः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsaṃyata (कृदन्त-प्रातिपदिक) + añjali (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् लक्ष्मणः; समासः: संयतौ अञ्जली यस्य (with folded hands)
सीता-समक्षम्in Sita's presence
सीता-समक्षम्:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootsītā (प्रातिपदिक) + samakṣa (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास; अर्थः: सीतायाः समक्षम् (in Sita's presence)
काकुत्स्थम्Kakutstha (Rama)
काकुत्स्थम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootkākutstha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषनाम (Rāma)
इदम्this
इदम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootidam (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
वचनम्speech, words
वचनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvacana (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अब्रवीत्said
अब्रवीत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootbrū (धातु)
Formलुङ्-लकार (aorist), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद

Righteous Rama, served by Lakshmana, and Sita lived there for some time like a god in heaven.ityārṣē śrīmadrāmāyaṇē vālmīkīya ādikāvyē araṇyakāṇḍē pañcadaśassargaḥ৷৷Thus ends the fifteenth sarga of Aranyakanda of the holy Ramayana the first epic composed by sage Valmiki.

R
Rāma
L
Lakṣmaṇa
V
Vaidehī (Sītā)
P
puṣpa
K
kuśa
U
udaka

FAQs

Dharma is expressed as disciplined living aligned with sacred duty: choosing a residence that supports daily rites and protects the wellbeing of the family unit in exile.

This verse reiterates the criteria Rāma gives Lakṣmaṇa for selecting a hermitage site in the forest.

Rāma’s balanced judgment—uniting spiritual needs (samit, kuśa) with practical necessities (water) and emotional wellbeing (Sītā’s delight).