अभिमन्युना दुःशासनस्य ताडनम्
Abhimanyu’s Rebuke and Wounding of Duḥśāsana; Karṇa’s Counter-volley
'प्रिय सैनिको! मैं आपलोगोंसे सच्ची बात कहता हूँ। यदि ये युद्धमें मारनेके लिये उद्यत हो जायूँ तो इनके सामने यमराज भी युद्ध नहीं कर सकता; फिर दूसरा कोई मनुष्य तो इनके सामने टिक ही कैसे सकता है? ।। अर्जुनस्य सुतं त्वेष शिष्यत्वादभिरक्षति । शिष्या: पुत्राश्न दयितास्तदपत्यं च धर्मिणाम्,'परंतु ये अर्जुनके पुत्रकी रक्षा करते हैं; क्योंकि अर्जुन इनके शिष्य हैं। शिष्य और पुत्र तो प्रिय होते ही हैं। उनकी संतानें भी धर्मात्मा पुरुषोंको प्रिय जान पड़ती हैं
priya sainikāḥ! ahaṃ yuṣmān satyaṃ vacmi. yadi te yuddhe hantum udyatā bhaveyuḥ, teṣāṃ purato yamarājo 'pi yuddhe na śaknoti; anyo manuṣyaḥ kathaṃ nu teṣāṃ purataḥ tiṣṭhet? arjunasya sutaṃ tv eṣa śiṣyatvād abhirakṣati. śiṣyāḥ putrāś ca dayitās; tadapatyaṃ ca dharmiṇām api priyam eva bhavati.
Sañjaya dit : «Chers soldats, je vous dis la vérité. S’ils se consacraient pleinement à tuer dans cette guerre, même Yama, le Seigneur de la Mort, ne pourrait leur tenir tête au combat ; comment donc un autre homme pourrait-il se dresser devant eux ? Pourtant, ils protègent le fils d’Arjuna, car Arjuna est leur disciple. Les disciples et les fils sont naturellement chers ; et pour les hommes justes, les enfants de ceux qu’ils aiment sont eux aussi précieux.»
संजय उवाच