शक्र उवाच विमोहयसि माम् ईश मर्त्यो ऽहम् इति किं वदन् जानीमस् त्वां भगवतो ऽनन्तसौख्यविदो वयम् //
Le verset (204.5) expose le Dharma sublime, digne de vénération et d’étude avec un esprit pur.