Kuberasaras-darśana (Bhīma beholds Kubera’s guarded lotus-lake) / कुबेरसरः-दर्शनम्
जैसे तपस्या, धर्म, इन्द्रिय-संयम और यज्ञानुष्ठानके द्वारा ब्राह्मण उत्तम लोकमें जाते हैं तथा जिस प्रकार वैश्य दान और आतिथ्यरूप धर्मोसे उत्तम गति प्राप्त कर लेते हैं, उसी प्रकार इस लोकमें निग्रह और अनुग्रहके यथोचित प्रयोगसे क्षत्रिय स्वर्गलोकमें जाता है। जिनके द्वारा दण्डनीतिका उचित रीतिसे प्रयोग किया जाता है, जो राग-द्वेषसे रहित, लोभशून्य तथा क्रोधहीन हैं; वे क्षत्रिय सत्पुरुषोंको प्राप्त होनेवाले लोकोंमें जाते हैं ।। इति श्रीमहाभारते वनपर्वणि तीर्थयात्रापर्वणि लोमशतीर्थयात्रायां हनुमद्धीमसेनसंवादे पज्चाशदधिकशततमो<ध्याय:
vaiśampāyana uvāca | yathā tapasā dharmeṇa indriya-saṃyamena yajñānuṣṭhānena ca brāhmaṇā uttamaṃ lokaṃ yānti, yathā ca vaiśyā dānena ātithya-rūpeṇa dharmeṇa uttamāṃ gatiṃ prāpnuvanti, tathā asmin loke nigraha-anugrahayoḥ yathocita-prayogena kṣatriyaḥ svarga-lokaṃ yāti | ye daṇḍa-nītiṃ yathā-vidhi samyak prayuñjate, ye rāga-dveṣa-vivarjitāḥ, lobha-śūnyāḥ krodha-hīnāś ca, te kṣatriyāḥ sat-puruṣāṇāṃ prāpyān lokān gacchanti ||
Dijo Vaiśampāyana: Así como los brāhmaṇas alcanzan los mundos más altos mediante la austeridad, la rectitud, el dominio de los sentidos y la debida ejecución de los sacrificios; y así como los vaiśyas obtienen un destino excelente por la caridad y el dharma de la hospitalidad; del mismo modo el kṣatriya llega al cielo en este mundo aplicando, en justa medida, tanto la contención como el favor. Quienes emplean correctamente la dandanīti—la ciencia del castigo y del gobierno—libres de apego y aversión, sin codicia y sin ira, esos kṣatriyas van a los reinos que alcanzan los verdaderamente buenos.
वैशम्पायन उवाच