Indra-vijaya Upākhyāna and Śalya’s Assurance to Yudhiṣṭhira (इन्द्रविजयोपाख्यानम् — शल्ययुधिष्ठिरसंवादः)
क्षत्रियाणामभावो<यं युधिषछ्िर महात्मनाम् । दुर्योधनापराधेन भीमार्जुनबलेन च,युधिष्ठिर! दुर्योधनके अपराधसे तथा भीमसेन और अर्जुनके बलसे यह महामना क्षत्रियोंके संहारका अवसर उपस्थित हो गया है वैशम्पायनजी कहते हैं--शत्रुदमन जनमेजय! तदनन्तर समस्त कुन्तीकुमारोंसे विदा लेकर श्रीमान् मद्रराज शल्य अपनी सेनाके साथ दुर्योधनके यहाँ चले गये ।। इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि सेनोद्योगपर्वणि शल्यगमने अष्टादशो5ध्याय: ॥। २१८ |। इस प्रकार श्रीमह्ा भारत उद्योगपर्वके अन्तर्गत सेनोट्रोगपर्वमें शल्यगमनविषयक जअठारहवाँ अध्याय पूरा हुआ
śalya uvāca | kṣatriyāṇām abhāvo 'yaṁ yudhiṣṭhira mahātmanām | duryodhanāparādhena bhīmārjunabalena ca ||
Śalya dijo: «Oh Yudhiṣṭhira, ésta es una dolorosa calamidad para los kṣatriyas de gran alma. Por la falta de Duryodhana—y por la fuerza de Bhīma y Arjuna—ha surgido ahora la ocasión para la destrucción de los nobles guerreros».
शल्य उवाच