Chapter 14: Divyāstra-Prayoga and Ṛṣi Intervention (दिव्यास्त्रप्रयोगः ऋषिसमागमश्च)
ऋषी ऊचतुः नानाशस्त्रविद: पूर्वे येडप्यतीता महारथा: । नैतदस्त्रं मनुष्येषु तैः प्रयुक्ते कथंचन । किमिदं साहसं वीरी कृतवन्तौ महात्ययम्,उन दोनों ऋषियोंने उन दोनों वीरोंसे कहा--“वीरो! पूर्वकालमें भी जो बहुत-से महारथी हो चुके हैं, वे नाना प्रकारके शस्त्रोंके जानकार थे, परंतु उन्होंने किसी प्रकार भी मनुष्योंपर इस अस्त्रका प्रयोग नहीं किया था। तुम दोनोंने यह महान् विनाशकारी दुःसाहस क्यों किया है?
ṛṣī ūcatuḥ—nānā-śastra-vidaḥ pūrve ye ’py atītā mahā-rathāḥ | na etad astraṃ manuṣyeṣu taiḥ prayukte kathaṃcana | kim idaṃ sāhasaṃ vīrau kṛtavantau mahātyayam ||
Los dos sabios dijeron: “Oh héroes, aun en tiempos antiguos vivieron muchos grandes guerreros de carro—maestros de armas de toda clase—y, sin embargo, jamás, en circunstancia alguna, emplearon este proyectil contra seres humanos. ¿Por qué habéis cometido vosotros dos este acto temerario, que trae una calamidad grande y ruinosa?”
वैशम्पायन उवाच