कर्णेन सैन्यस्थापनं तथा नानायुद्धसमवायः
Karna Reforms the Host and Multiple Duels Converge
इज्ितज्ञाश्व मगधा:ः प्रेक्षितज्ञाक्ष कोसला:,मगधदेशके लोग इशारेसे ही सब बात समझ लेते हैं, कोसलनिवासी नेत्रोंकी भावभंगीसे मनका भाव जान लेते हैं, कुरु तथा पांचालदेशके लोग आधी बात कहनेपर ही पूरी बात समझ लेते हैं, शाल्वदेशके निवासी पूरी बात कह देनेपर उसे समझ पाते हैं, परंतु शिबिदेशके लोगोंकी भाँति पर्वतीय प्रान्तोंक निवासी इन सबसे विलक्षण होते हैं। वे पूरी बात कहनेपर भी नहीं समझ पाते
ijitayajñāśva-magadhāḥ prekṣitayajñākṣa-kosalāḥ | magadhadeśake lokā īśāreṇaiva sarvaṃ vākyārthaṃ budhyante | kosalanivāsinaḥ netrayoḥ bhāvabhaṅgyā manobhāvaṃ jānanti | kuru-pāñcāladeśakāḥ ardhaṃ vacanaṃ uktamātreṇaiva pūrṇārthaṃ gṛhṇanti | śālvadeśanivāsinaḥ sarvaṃ vacanaṃ uktvāpi tadā budhyante | kintu śibideśīyānām iva parvatīya-prāntanivāsinaḥ sarvebhyaḥ vilakṣaṇāḥ | te sarvaṃ vacanaṃ uktvāpi na budhyante ||
Karna dijo: «Los hombres de Magadha captan un asunto con una simple insinuación; los de Kosala leen la mente en el juego de los ojos. Los Kurus y los Panchalas entienden el todo aunque sólo se diga la mitad. Los Shalvas comprenden únicamente cuando se ha dicho la declaración entera. Pero la gente de las fronteras montañosas—como los Shibis—es distinta de todos: aun cuando se lo dice todo, no entiende.»
कर्ण उवाच
The verse highlights gradations of comprehension—some grasp meaning from hints or expressions, others need full explanation, and some fail even then—implying that effective counsel and strategy depend on knowing the listener’s capacity to understand.
Karna is speaking and characterizing different peoples by how quickly they understand speech and signs, using these comparisons to make a pointed remark about comprehension (and lack of it) among certain groups.