Nakula’s Declaration and the Uñchavṛtti Brāhmaṇa’s Superior Merit (Āśvamedhika Parva, Adhyāya 92)
तमाज्ञाय मुनि: क्रोधं नैवास्य स चुकोप ह । स तु क्रोधस्ततो राजन ब्राह्मणीं मूर्तिमास्थित: । जिते तस्मिन् भगुश्रेष्ठम भ्यभाषदमर्षण:,राजन! मुनिने उस क्रोधको पहचान लिया; किंतु उसपर वे कुपित नहीं हुए। तब क्रोधने ब्राह्यणका रूप धारण किया। मुनिके द्वारा पराजित होनेपर उस अमर्षशील क्रोधने उन भुगुश्रेष्ठठे कहा--
tam ājñāya muniḥ krodhaṃ naivāsya sa cukopa ha | sa tu krodhas tato rājan brāhmaṇīṃ mūrtim āsthitaḥ | jite tasmin bhṛguśreṣṭham abhyabhāṣad amārṣaṇaḥ ||
Dijo Vaiśampāyana: Al reconocer que era la Ira, el sabio no se encolerizó contra ella. Entonces, oh rey, aquella Ira asumió la forma de una mujer brāhmaṇa. Vencida por el sabio, la Ira, incapaz de soportar, se dirigió al más excelso de los Bhṛgus diciendo—
वैशम्पायन उवाच