कर्मनाशाभावः, गर्भे जीवप्रवेशः, आचारधर्मोपदेशः
Karma’s Non-Extinction, Jīva’s Entry into the Embryo, and Instruction on Conduct-Dharma
जन्म, मृत्यु एवं रोगोंसे घिरा हुआ जो पुरुष प्रधान तत्त्व (प्रकृति)-को जानता है और समस्त चेतन प्राणियोंमें चैतन्यको समानरूपसे व्याप्त देखता है, वह पूर्ण परमपदके अनुसंधानमें संलग्न हो जगत्के भोगोंसे विरक्त हो जाता है। साधुशिरोमणे! उस वैराग्यवान् पुरुषके लिये जो हितकर उपदेश है, उसका मैं यथार्थरूपसे वर्णन करूँगा ।। शाश्वतस्याव्ययस्याथ यदस्य ज्ञानमुत्तमम् । प्रोच्यमानं मया विप्र निबोधेदमशेषत:,उसके लिये जो सनातन अविनाशी परमात्माका उत्तम ज्ञान अभीष्ट है, उसका मैं वर्णन करता हूँ। विप्रवर! तुम सारी बातोंको ध्यान देकर सुनो
brāhmaṇa uvāca | janma-mṛtyu-vyādhibhir āvṛto yaḥ puruṣaḥ pradhāna-tattvaṁ (prakṛtiṁ) jānāti ca sarveṣu cetaneṣu prāṇiṣu caitanyaṁ samāna-rūpeṇa vyāptaṁ paśyati, sa pūrṇa-parama-padasyānusandhāne saṁlagno jagad-bhogebhyo viraktaḥ bhavati | sādhu-śiromaṇe! tasya vairāgya-vataḥ puruṣasya yat hitakaram upadeśaḥ, taṁ yathārthataḥ varṇayiṣyāmi || śāśvatasya avyayasya atha yad asya jñānam uttamam | procyamānaṁ mayā vipra nibodha idam aśeṣataḥ ||
Dijo el brahmán: El hombre cercado por el nacimiento, la muerte y la enfermedad—que comprende el principio primordial (Prakriti) y percibe la misma conciencia, extendida por igual en todos los seres vivientes—se entrega a la búsqueda del estado supremo y perfecto, y se desapega de los goces del mundo. Oh, el más eminente entre los virtuosos, expondré con veracidad la instrucción benéfica destinada a ese varón de renuncia. Ahora declararé el conocimiento más alto del Supremo Sí mismo, eterno e imperecedero; oh, el mejor de los brahmanes, escucha esto por completo, con atención plena y sin omitir nada.
ब्राह्मण उवाच