Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 13

किमन्यैः सरितां तोयैः सेवितैस्तु सहस्रशः । यदि संसेव्यते तोयं रेवायाः पापनाशनम्

kimanyaiḥ saritāṃ toyaiḥ sevitaistu sahasraśaḥ | yadi saṃsevyate toyaṃ revāyāḥ pāpanāśanam

Wozu die Wasser anderer Flüsse aufsuchen, und sei es tausendfach, wenn man das Wasser der Revā, den Vernichter der Sünden, in Andacht trinkt und verehrt?

किम्what (use?)
किम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; प्रश्नवाचक सर्वनाम
अन्यैःwith other (things)
अन्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
सरिताम्of rivers
सरिताम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसरित् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6), बहुवचन
तोयैःby waters
तोयैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
सेवितैःused/served (resorted to)
सेवितैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeVerb
Rootसेव् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP) प्रयुक्त विशेषणरूपेण, नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
तुindeed, but
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/विशेषार्थक (but/indeed)
सहस्रशःa thousandfold, repeatedly
सहस्रशः:
Kriya (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसहस्रशस् (अव्यय)
Formअव्यय; बहुवारं (thousands of times)
यदिif
यदि:
Sambandha (Conditional/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयदि (अव्यय)
Formअव्यय; शर्तार्थक (if)
संसेव्यतेis resorted to, is used
संसेव्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + सेव् (धातु; आत्मनेपद)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि/भावे प्रयोगः (is resorted to/served); उपसर्ग: सम्
तोयम्water
तोयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन
रेवायाःof Revā (Narmadā)
रेवायाः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootरेवा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन
पाप-नाशनम्sin-destroying
पाप-नाशनम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप (प्रातिपदिक) + नाशन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; तत्पुरुष (षष्ठी): पापस्य नाशनम्; विशेषण

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced)

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: river

Listener: Dvijāḥ

Scene: Devotees at a Narmadā ghāṭa offering arghya and taking snāna; in the background, faint silhouettes of other rivers fade, emphasizing Revā’s singular power.

R
Revā
N
Narmadā

FAQs

Revā’s water is presented as uniquely purifying; sincere resort to it surpasses repeated resort to other waters.

Revā/Narmadā herself—her water is treated as the core tīrtha.

Sevā/saṃsevana of Revā’s water—understood as reverent use such as sipping (ācamana), bathing (snāna), and ritual application.