माऽपो मौ॑षधीर्हिᳪसी॒र्धाम्नो॑ धाम्नो राजँ॒स्ततो॑ वरुण नो मुञ्च । यदा॒हुर॒घ्न्या इति॒ वरु॒णेति॒ शपा॑महे॒ ततो॑ वरुण नो मुञ्च । सुमि॒त्रि॒या न॒ आप॒ ओष॑धयः सन्तु दुर्मित्रि॒यास्तस्मै॑ सन्तु॒ योस्मान्द्वेष्टि॒ यं च॑ व॒यं द्वि॒ष्मः
mā́'po mā́uṣadhīr hiṃsīr dhā́mno dhāmno rājan táto varuṇa no muñca | yadā́hur aghnyā́ íti váruṇéti śapāmahe táto varuṇa no muñca | sumitriyā́ na ā́pa oṣádḥayaḥ santu durmitriyā́s tásmai santu yó'smān dvéṣṭi yáṃ ca vayáṃ dvíṣmaḥ
Verletze nicht die Wasser, verletze nicht die Pflanzen. Von jeder Stätte her, o König, von dort, o Varuṇa, löse uns. Welche (Schuld) wir auch auf uns laden, wenn die Leute „aghnīyā“ sagen und wir, Varuṇa anrufend, Verwünschung aussprechen — von dort, o Varuṇa, löse uns. Uns seien die Wasser freundlich, freundlich seien die Pflanzen; feindlich aber seien sie dem, der uns hasst, und dem, den wir hassen.
मा । आपः । मा । ओषधीः । हिंसीः । धाम्नः धाम्नः । राजन् । ततः । वरुण । नः । मुञ्च । यदा । आहुः । अघ्न्याः । इति । वरुण । इति । शपामहे । ततः । वरुण । नः । मुञ्च । सु-मित्रियाः । नः । आपः । ओषधयः । सन्तु । दुर्मित्रियाः । तस्मै । सन्तु । यः । अस्मान् । द्वेष्टि । यम् । च । वयम् । द्विष्मः