रेतो॒ मूत्रं॒ वि ज॑हाति॒ योनिं॑ प्रवि॒शदि॑न्द्र॒यिम् । गर्भो॑ ज॒रायु॒णाऽऽवृ॑त॒ उल्बं॑ जहाति॒ जन्म॑ना । ऋ॒तेन॑ स॒त्यमि॑न्द्रि॒यं वि॒पान॑ᳪ शु॒क्रमन्ध॑स॒ इन्द्र॑स्येन्द्रि॒यमि॒दं पयो॒ऽमृतं॒ मधु॑
réto mūtráṃ ví jahāti yónim praviśád indrayím | gárbho jarāyúṇā’’vṛta úlbaṃ jahāti jánmanā | ṛténá satyám indriyáṃ vipānáṃ śukrám ándhasa índrasyendriyám idáṃ páyo’mṛtáṃ mádhu
Der Same lässt den Urin zurück; er tritt in den Schoß ein, mit Indras indriya begabt. Der Embryo, von der Nachgeburt umhüllt, lässt bei der Geburt die Hülle zurück. Durch Ṛta, durch Wahrheit, wird Indras indriya gewonnen: der Trunk, die leuchtende Essenz der Pflanze; dies ist Indras eigene Macht — diese Milch, unsterblich, honigsüß.
रेतः । मूत्रम् । वि । जहाति । योनिम् । प्र॒-वि॒शत् । इ॒न्द्र॒यिम् । गर्भः । जरायु॑णा । आ॒-आवृ॑तः । उल्बम् । जहाति । जन्म॑ना । ऋ॒तेन॑ । स॒त्यम् । इ॒न्द्रि॒यम् । वि॒पान॑म् । शु॒क्रम् । अन्ध॑सः । इन्द्र॑स्य । इ॒न्द्रि॒यम् । इ॒दम् । पयः॑ । अ॒मृत॑म् । मधु॑